Archiv zpráv

Centrum pro výzkum nadnárodních korporací (SOMO) spustilo veřejně dostupnou databázi firem, na které se bude vztahovat směrnice EU o náležité péči v oblasti udržitelnosti podniků (CSDDD) přijatá v minulém roce. Databáze obsahuje seznam přibližně 7 000 firem splňujících kritéria obratu a počtu zaměstnanců, přičemž 5 000 z nich sídlí v EU. Firmy, včetně těch českých, si nyní mohou ověřit, zda na ně povinnost dopadne, a připravit se na nové regulatorní požadavky.

Odborný garant vzdělávacího programu ESG EDU COM SE Consulting vypisuje zkoušky profesní kvalifikace Manažer/manažerka udržitelnosti. První zkoušky se uskuteční v termínu 27. 3. a 28. 3. 2025. Více informací pro zájemce a odkaz na registrační formulář najdete na webu.

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) spustil veřejnou konzultaci k dodatkům k Evropskému regulačnímu technickému standardu pro jednotný elektronický formát (ESEF RTS). Ten vyžaduje, aby dotčené společnosti v EU digitalizovaly informace zveřejňované podle ESRS a článku 8. Žádaná je zejména zpětná vazba od podniků, auditorů, investorů, uživatelů finančních informací a dalších zúčastněných stran v oblasti elektronického reportování, na které má dopad nařízení stanovující evropský formát pro jednotné elektronické podávání zpráv (nařízení 2019/815). Veřejná konzultace potrvá do 31. března 2025.

Pro společnosti, které mají zájem o certifikovaný software pro výpočet uhlíkové stopy v plném rozsahu, tu existuje nástroj Carbon + Alt + Delete. Program je v souladu s aktuálními normami a legislativou. Nejenže usnadní přípravu pro reportování environmentálních indikátorů pro ESG reportování; dále také umožní spravovat data centralizovaně i sdílet údaje o uhlíkové stopě napříč firmou. Uživatelům program poskytuje přímé výstupy pro auditory či certifikační autority. Zájemci o řešení se více informací dozví na webu společnosti EnviTrail, která licenci nástroje a související služby nabízí.

Pilotní projekt zálohového systému, který v uplynulých dvou letech probíhal ve vybraných prodejnách Kaufland a Lidl, se dočkal pozitivní zpětné vazby od zákazníků. Testovací projekt zpětného odběru nápojových PET lahví a plechovek spustily obchodní řetězce 23. února 2023 a v tuto chvíli funguje celkem v šestnácti vybraných prodejnách obou společností. Díky nim se od začátku projektu do letošního ledna povedlo vybrat více než 1,4 milionů obalů a dobrovolný systém se osvědčil jako funkční. Zajímavá zjištění přinesla zákaznická anketa, která ukázala, že až 37 % zákazníků vrací nápojové obaly 1× týdně a 13 % dokonce častěji. Dále 70 % zákazníků nemá problém s uskladněním nesešlápnutých nápojových obalů předtím, než je odnesou vrátit do prodejny.

Ministerstvo financí spustilo nový web „Financování udržitelnosti“, který má veřejnosti i odborníkům pomoci zorientovat se v problematice financování udržitelnosti. Na webu zájemci o udržitelnost najdou široké spektrum materiálů od tematických aktualit přes analýzy, doporučené postupy v oblasti udržitelného financování až po přehledné popisy relevantní legislativy EU, jejímž cílem je podpořit přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku. Průběžně aktualizovaná platforma slouží jako primární informační portál ministerstva pro financování udržitelnosti.

Česká národní banka vydala na svém blogu příspěvek, který má podnikům pomoci zorientovat se v zásadních tématech tranzitivního klimatického rizika. Text představuje zdroje, ze kterých mohou čerpat zájemci o informace týkající se směřování oblasti hodnocení tranzitivního rizika v nejbližších letech. Pro komplexnější analýzu text srovnává ČR se sousedními státy, hlavními obchodními partnery i se zeměmi, které ve snížení emisí už dosáhly relativně velkého pokroku. Zahrnutý je také odhad, kolika podniků se v jednotlivých sektorech v tuzemsku směrnice CSRD dotkne.

Evropská poradní skupina pro finanční vykazování (EFRAG) vydala dobrovolný standard pro udržitelné reportování malých a středních podniků nekótovaných na burze. Současná podoba vzešla z veřejné konzultace, která probíhala v roce 2024, přičemž sesbírané připomínky byly zapracovány a na výsledné podobě se projevily ve formě dalších zjednodušení. Standard byl navržen tak, aby poskytoval jednotný soubor informací s cílem nahradit současné četné a nekoordinované dotazníky a žádosti o ESG údaje.

V roce 2024 dosáhla průměrná roční teplota České republiky 10,3 °C. Je to poprvé, kdy průměrná roční teplota ČR překonala psychologickou hranici 10 °C. Pokračuje tak dlouhodobý trend zvyšování průměrné teploty, která od roku 1961 vzrostla o 2,3 °C. Vyplývá to z dat Českého hydrometeorologického ústavu a reflektuje to také aktualizovaná grafika projektu Fakta o klimatu.

Mezinárodní centrum pro udržitelné finance (ISFC) vydalo zprávu analyzující potenciál pro inovace v oblasti udržitelného bankovnictví v oblasti střední a východní Evropy. Report zahrnuje hodnocení podle Indexu příležitostí ISFC, který poskytuje na datech založenou perspektivu. Index zahrnuje ukazatele, jako jsou HDP na obyvatele, závazky v oblasti snižování emisí, plány na zavedení zeleného rozpočtování a poměr úvěrů k vkladům. Litva a Rumunsko dosáhly v rámci indexu nejvyššího hodnocení. Dalšími hodnocenými státy bylo Bulharsko, Česko, Chorvatsko, Maďarsko, Polsko a Slovensko.

Společnosti v Česku, Řecku, Maďarsku a Polsku vedou v čele žebříčku, co se týče stanovování a plnění přísných cílů v oblasti klimatu. Ukázal to průzkum společnosti EY z jara 2024, který byl zaměřený na porozumění udržitelným strategiím firem v regionu střední, východní a jihovýchodní Evropy. Závazek uhlíkové neutrality a snižování emisí na těchto trzích odráží strategický přístup, který jde nad rámec celosvětových norem. Například, čtyři pětiny společností na těchto trzích se zavázaly snížit emise o konkrétní množství, což je výrazně více než 61 % celosvětového průměru.

Stát New York plánuje zavést program, který přiměje ropné společnosti přispět částkou 75 miliard dolarů na financování infrastruktury odolné vůči klimatickým změnám. Tato iniciativa reaguje na rostoucí potřebu investic do ochrany před povodněmi, extrémním počasím a dalšími důsledky globálního oteplování. Poplatek má být zaměřen na společnosti, které v minulosti významně přispěly k emisím skleníkových plynů, čímž New York naznačuje, že odpovědnost za klimatickou změnu je na jejich straně. Program představuje průkopnický krok k financování opatření pro adaptaci na klimatické změny.

Četné studie z roku 2024 odhalily, že ačkoli došlo ke zlepšení v oblasti reportování emisí firmami, přetrvávají významné nedostatky ve zveřejňování finančních dopadů, analýz a plánů přechodu souvisejících s klimatickými změnami. Analýzy rovněž upozorňují na nedostatečnou konzistenci mezi zveřejňovanými daty a reálnými kroky firem směrem k dosažení klimatických cílů.

Vysoká škola ekonomická v Praze spouští nový magisterský kurz „33F418 ESG reporting a standardy“. Kurz se zaměřuje na aktuální požadavky v oblasti udržitelnosti, včetně mezinárodních standardů a praktického využití ESG reportingu ve firmách. Tento kurz nabízí příležitost pracovat na úkolech, které vychází z unikátní profesionální poradenské praxe, a připravit se tak na rostoucí očekávání v oblasti udržitelnosti a transparentnosti.

Evropský parlament schválil nařízení, které zavádí jednotný nabíjecí port USB-C pro mobilní zařízení v celé Evropské unii. Tento krok má snížit elektronický odpad a usnadnit spotřebitelům používání nabíječek napříč různými zařízeními. Nařízení se týká široké škály elektronických zařízení, včetně mobilních telefonů, tabletů a digitálních fotoaparátů, a vstoupilo v platnost 28. prosince 2024. Od 28. dubna 2026 se tento požadavek bude vztahovat i na notebooky.

Poradní orgán Evropské komise EFRAG oznámil vydání pěti nových vysvětlení k environmentálním otázkám, čímž celkový počet zodpovězených dotazů v rámci platformy ESRS Q&A dosáhl 162. Aktuální vysvětlení se zaměřují na cíle v oblasti zmírňování změny klimatu, adaptace a biodiverzity, a jsou dostupná na webu EFRAG.

Eurokomisař pro klima a čisté hospodářství Wopke Hoekstra uvedl, že navzdory sílícím politickým tlakům Evropská komise neuvažuje o změně pravidel pro snižování automobilových emisí. Frakce Evropské lidové strany (EPP), která je největší v Evropském parlamentu, a ke které náleží také eurokomisař Hoekstra, přitom v prosinci navrhla zmírnění pokut od příštího roku uplatňovaných vůči automobilkám v případě neplnění emisních cílů.

V platnost vstoupilo nové evropské nařízení o obecné bezpečnosti výrobků GPSR (General Product Safety Regulation), které nahrazuje směrnici z roku 2001. Přepracovaná pravidla zajistí bezpečnost výrobků na trhu EU bez ohledu na jejich původ a na to, zda se prodávají v kamenných obchodech nebo online. Regulace mimo jiné přisuzuje větší pravomoci ohledně zajištění bezpečnosti orgánům dohledu nad trhem na národní úrovni. Vnitrostátní úřady budou například moci online tržištím nařídit stažení nebezpečných produktů z jejich stránek.

Vláda aktualizovala klimaticko energetický plán na období 2021 až 2030. Strategický dokument nepřináší žádné nové povinnosti, ale shrnuje opatření, která jsou nutná pro splnění již přijatých závazků ČR v oblasti snižování emisí skleníkových plynů a z toho vyplývající nezbytné modernizace energetiky. Kabinet také odsouhlasil, že na program Strategické investice pro klimaticky neutrální hospodářství půjde v letech 2025 až 2034 ze státního rozpočtu celkem 24 miliard korun.

Lesy ČR a skupina ČEZ uzavřely Memorandum o spolupráci. Jeho cílem je pomoci při přípravě větrných parků na pozemcích ve vlastnictví státu, kde hospodaří Lesy ČR. Strany se v dokumentu mimo jiné společně zavazují k hledání vhodných lokalit pro větrné elektrárny. Spolupracují ale také na dalších projektech, jako jsou fotovoltaické elektrárny na budovách Lesů ČR.

V Evropské unii ročně zemře téměř 240 tisíc lidí v souvislosti s vystavením se jemným prachovým částicím, které jsou jednou z hlavních látek znečišťujících životní prostředí. Ukazuje to nejnovější hodnocení dopadu kvality ovzduší Evropské agentury pro životní prostředí, které zveřejnila v souvislosti se začátkem platnosti nových evropských pravidel. Údaje také opět potvrzují, že Evropané dýchají látky znečišťujících ovzduší v koncentracích, které výrazně překračují doporučené úrovně Světové zdravotnické organizace.

Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny v EU narostl mezi lety 2000–2023 přibližně 16×. Nejvyšší podíl těchto zdrojů využívá s 88 % Dánsko, a naopak nejnižší Česko s 15 %. Ukazuje to nová infografika projektu Fakta o klimatu zpracovaná na základě dat nezávislého think-tanku Ember. Co se týče rozpadu na jednotlivé OZE, v Česku pochází 7 % z biomasy, 4 % ze slunce, 3 % z vody a 1 % vyrobené elektřiny z větru.

Méně než polovina společností (42 %), které mají od nadcházejícího roku povinnost podávat zprávy podle směrnice CSRD, je přesvědčena o své schopnosti povinnosti v oblasti udržitelného rozvoje naplnit. Ukazuje to nový průzkum společnosti PwC. Téměř všechny společnosti v průzkumu nicméně uvedly, že plánují investovat do souvisejících technologií a vyškolování, aby nové požadavky splnily. Průzkum byl proveden mezi 215 vedoucími pracovníky firem převážně ze zemí, které jsou součástí Evropského hospodářského prostoru.

Sbírka technických vysvětlivek dostupná na Q&A platformě ke standardům ESRS na stránkách Evropské poradní skupiny pro finanční vykazování (EFRAG) se rozšířila o 64 nových vysvětlivek. Součástí sbírky je zmapování otázek udržitelnosti v odstavci standardů ESRS AR 16 s požadavky na zveřejňování v tematických standardech. Celkem je nyní k dispozici 157 vysvětlivek, přičemž příloha III obsahuje i 133 otázek, které již byly zodpovězeny prostřednictvím implementačních pokynů nebo dříve zveřejněných vysvětlivek.

Evropská komise publikovala soubor často kladených otázek (FAQs) týkající se zavádění evropské taxonomie pro udržitelné aktivity. Publikace má za cíl snížit administrativní zátěž na společnosti, které uplatňují evropský rámec pro udržitelné financování. FAQs se mimo jiné týkají uplatňování obecných taxonomických požadavků a technických kritérií prověřování pro konkrétní činnosti zahrnuté do taxonomie klimatických a environmentálních aktů s přenesenou pravomocí.

Na konci listopadu poskytlo Ministerstvo životního prostředí (MŽP) v celkovém objemu 98,7 milionů na podporu komunitní energetiky. Dotace bude mířit mezi 55 projektů. Dále ministerstvo iniciovalo vznik společné platformy pro sdílení dobré praxe. Kromě MŽP a Státního fondu životního prostředí ČR budou v rámci platformy spolupracovat Energetický regulační úřad, Unie komunitní energetiky a Národní centrum podpory energetických komunit.

Spotřebitelé se mohou ve spleti etiket na potravinách snadno ztratit, varuje v nově zveřejněné zprávě Evropský účetní dvůr. Konkrétně v související evropské legislativě auditoři našli znepokojivé mezery i problémy s kontrolami a sankcemi. Ačkoli mají pravidla spotřebitelům při nakupování pomáhat dělat informovaná rozhodnutí, podle reportu nedokonalé předpisy mohou vést ke klamání spotřebitelů. Například umožňují používat výživová a zdravotní tvrzení i u výrobků, které mají vysoký obsah tuku, cukru anebo soli. Přehlednosti ubírá také chybějící jednotná standardizace. Současný stav nahrává greenwashingu.

Institut pro evropskou politiku EUROPEUM a Institut cirkulární ekonomiky (INCIEN) představily výstupy projektu Cirkularita a životní cyklus baterií a konstrukčních materiálů v automobilovém průmyslu jako příležitost pro Česko. Ten byl zaměřený na příležitosti a výzvy v oblastech baterií a konstrukčních materiálů, které jsou klíčové z pohledu budoucnosti automobilového průmyslu. V souvislosti s tím vydané publikace se věnují mimo jiné příležitostem recyklace baterií. Z recyklačního procesu baterie lze v závislosti na zvolené technologii získat 90–⁠⁠⁠⁠⁠⁠95 % původních surovin, které mohou být následně znovu využity pro výrobu nových baterií.

Nový typ větrných elektráren bez rotujících turbín představil skotský startup Katrick Technologies zaměřující se na výzkum a vývoj inovativních energetických technologií. Jedná se o větrné panely, které sestávají ze vzduchovodů, ve kterých kmitají křídlové profily schopné zužitkovat i poryvy větru na přízemní úrovni. Praktickým aspektem panelů je, že mají široké možnosti instalace; například na budovy. Dle výrobce by měl kilometr takových panelů podél silnice zajistit energii pro 760 domácností.

Pořadatelé konference Czech & Slovak Sustainability Summit opět hledají udržitelné projekty, které se budou ucházet o ocenění Hvězda udržitelnosti roku 2025. Top 10 udržitelných projektů je vybíráno z nominovaných projektů Vědeckou radou Czech & Slovak Sustainability Summitu. Ocenění projektům přináší publicitu, uznání a mohou získat licenci na použití loga ocenění. Vyhlášení výsledků se uskuteční v rámci dalšího ročníku Sustainability Summitu 10. dubna 2025 v Cubex Centru Praha. Udržitelný projekt je možné přihlásit do 31. ledna 2025.

Dotační program zaměřený na energetické úspory Nová zelená úsporám slaví již 15 let. Spolu s předchůdcem Zelená úsporám jde o jeden z nejúspěšnějších dotačních programů v EU v oblasti energetických úspor. Za 15 let existence programu z něj bylo podpořeno 484 162 žádostí. Velký zájem podpořily i dva nové podprogramy, které Ministerstvo životního prostředí spustilo v roce 2023 – Nová zelená úsporám Light a Oprav dům po babičce. Jejich největší výhodou je jednoduchá online žádost a peníze vyplacené předem.

Vítězem hlavní kategorie letošního ročníku soutěže Mastercard Banka roku se stala Česká spořitelna. Byl tak přerušen tříletý řetězec výher Komerční banky. V kategorii Pojišťovna roku první místo získala Kooperativa. V kategorii Zodpovědná banka roku, která reflektuje naplňování hodnot ESG, zvítězila Komerční banka, zatímco v kategorii Banka bez bariér oceňující instituce za zaměstnávání handicapovaných osob, první příčku získala společnost ČSOB.

Evropská poradní skupina pro finanční vykazování (EFRAG) a mezinárodní nezávislý systém na zveřejňování nefinančních reportů u firem CDP oznámily na klimatické konferenci COP 29, že standardy obou těles (CDP a ESRS) jsou do velké míry shodné a interoperabilní. Prohloubená spolupráce mezi CDP a EFRAG je cestou k lepšímu propojení rámců pro sběr environmentálních dat a ukazatelů.

Čínská vláda přijala svůj první energetický zákon, který představuje významný krok směrem k uhlíkové neutralitě. Zákon totiž uvádí, že pro Čínu bude prioritou rozvoj obnovitelných zdrojů založených na energii z vody, větru, slunce, biomasy, moře, vodíku či geotermální energii. Legislativa zároveň udává, že bude země podporovat racionální, čisté a účinné využívání fosilních paliv. Zákon nabyde účinnosti 1. ledna 2025.

Na klimatické konferenci OSN COP 29 v Baku byl zveřejněn dokument obsahující standardizační rámec IWA 48 pro implementaci ESG principů. Na mezinárodní úrovni vznikal v rozmezí deseti měsíců, přičemž do příprav bylo zapojeno 1500 odborníků ze 130 zemí. Má ambici se stát globálním průvodcem ESG pro všechny typy firem, specificky pro malé a střední podniky. Měl by podpořit implementaci ESG do firemního prostředí, stanovení cílů udržitelnosti a sledování pokroku v těchto oblastech. Rámec reflektuje již existující mezinárodní standardy ESRS, ISO nebo IFRS. Jedním ze spolutvůrců standardů byla Evropská poradní skupina pro finanční vykazování (EFRAG).

Od 20. listopadu 2024 budou moci zájemci podávat žádosti v rámci dotační výzvy, která poskytne 400 milionů korun z Operačního programu Životní prostředí na podporu projektů, které sníží produkci odpadů v obcích. Konkrétně mají prostředky být využity ke vzniku re-use center a nábytkových bank, pořízení domácích kompostérů a na nákup opakovaně použitelného nádobí. Žádosti mohou podávat obce, pražské městské části, dobrovolné svazky obcí, obchodní společnosti, družstva vlastněná ze 100 % veřejnoprávními subjekty a příspěvkové organizace. Žádat lze online skrze Portál ISKP21+.

Češi považují environmentální degradaci nebo klimatickou změnu za třetí největší výzvu, které jejich země čelí. Palčivěji vnímají pouze zvedající se životní náklady a politickou nestabilitu. Ukazuje to letošní Klimatický průzkum Evropské investiční banky (EIB). Podobně jako evropský průměr, 94 % českých respondentů vnímá potřebu se na klimatickou změnu adaptovat. Pouhých 30 % to však považuje za prioritu své země pro nadcházející léta; eurounijní hodnota přitom odpovídá 50 %. Více než tři čtvrtiny českých respondentů (82 %) si myslí, že současné investice do klimatických opatření mohou napomoci vzniku nových pracovních míst a podpořit domácí ekonomiku.

Soutěžící z řad zaměstnanců zapojených bank, pojišťoven a platebních firem v rámci třetího ročníku Zelené výzvy pořádané společnostmi ČSOB a Mastercard nasbírali rekordní počet zelených kilometrů. S počtem 2 208 388 kilometrů skóre navýšili o 116 tisíc kilometrů oproti předešlém ročníku. Letos se do soutěže, ve které se zaměstnanci snaží nasbírat co nejvíce kilometrů na cestě do práce a z práce ekologickými způsoby dopravy, přihlásilo 2x více institucí než v roce 2023. Vítězem Zelené výzvy 2024 při přepočtu km na počet zaměstnanců se stala společnost Colonnade Insurance.

Česko se po roce 2025 stane importérem elektřiny, dosud mu přitom náležela čistá exportní pozice. Předpovídá to jak respondentní, tak progresivní scénář obsažený v aktuálním Hodnocení zdrojové přiměřenosti do roku 2040 vydaném provozovatelem přenosové soustavy ČEPS. Pro rok 2035 dále výsledky obou scénářů naznačují, že mohou i přes vysokým objem importu nastat problémy se spolehlivostí dodávek elektřiny, pokud Česko v příštích 10 letech nevybuduje nové zdroje. Zpráva dále uvádí, že v dlouhodobém horizontu se ČR neobejde bez výstavby dalších nových jaderných zdrojů.

V roce 2023 zaznamenal Plzeňský Prazdroj historicky nejnižší spotřebu vody na úrovni 2,8 litru na litr piva. V roce 2012 to přitom bylo 3,6 litru. Ukazuje to nově vydaná zpráva o udržitelnosti za rok 2023. Emise z pivovarnické výroby klesly od roku 2019 z 21 % na 14 % z celkových emisí dodavatelsko-odběratelského řetězce, přičemž ve výrobě se od roku 2019 podařilo snížit emise CO₂ o 48 %, a v celém hodnotovém řetězci o 19 %. Přechod na obnovitelné zdroje energie, jako jsou solární instalace s úsporou 500 tun CO₂ ročně, tento posun podpořil. Co se týče vratných obalů, v roce 2023 v nich společnost v Česku prodala 69 % svých produktů.

Velká Británie zavede od června 2025 zákaz jednorázových elektronických cigaret, čímž reaguje na rostoucí problém elektronického odpadu. Tento krok má snížit zátěž životního prostředí, neboť jednorázové elektronické cigarety, často s lithium-iontovými bateriemi, představují riziko požáru a obtížně se recyklují. Zákaz má přispět k přechodu na cirkulární ekonomiku a také k ochraně mladistvých před závislostí na nikotinu​.

Emise skleníkových plynů v rámci EU klesly v roce 2023 meziročně o 8,3 %. To představuje jeden z největších poklesů za několik desetiletí, pokud pomineme pokles o 9,8 % v roce 2020, ke kterému došlo na pozadí covidové pandemie. Ukazuje to nová zpráva od Evropské komise. Mezi hlavní úspěchy, na které upozorňuje, patří meziroční snížení emisí z produkce elektřiny a vytápění o 24 %. V roce 2023 dle zprávy došlo také k poklesu výroby elektřiny z fosilních paliv o téměř 20 % ve srovnání s předchozím rokem.

PPF Telecom Group ve své aktuální zprávě zdůrazňuje čtyři pilíře udržitelnosti: snižování emisí a ekologické zátěže, podporu digitální inkluze, zajištění zdraví a bezpečnosti zaměstnanců a integritu v podnikání. K významným cílům patří recyklace mobilních zařízení, zavedení energeticky úsporných technologií a iniciativy zaměřené na digitální vzdělávání. Společnost tak směřuje k cirkulární ekonomice a snižování ekologických stop v regionech, kde společnost působí.

V kolumbijském Cali probíhá do 1. listopadu 16. konference smluvních stran Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti (CBD COP16). Cílem je zavést konkrétní opatření k dosažení cílů Kunming-Montrealského globálního rámce biologické rozmanitosti přijatého v roce 2022, jako je ochrana 30 % světových ekosystémů do roku 2030. Jednání se zaměří na nalezení udržitelných cest k ochraně přírody a podporu harmonického soužití s ní.

Pokud by se do cen potravin započítaly negativní externality, výrazně by se zvýšily, ukazují data organizace True Cost zpracovaná pro New York Times. Například hovězí maso, které dnes stojí kolem 5,34 dolarů za libru, by se mohlo vyšplhat na 27,36 dolarů. Cena sýra by stoupla z 3,74 na 7,50 dolarů a kuřecí maso z 2,20 na 4,03 dolarů za libru. Tofu by s nárůstem z 2,42 na 2,63 dolarů zůstalo nejméně ekologicky zatěžujícím proteinem. Tyto náklady zahrnují emise, spotřebu vody a ekologické dopady výroby​.

Platforma Fakta o klimatu vydala nový factsheet o degradaci půdy, která negativně ovlivňuje zdraví ekosystémů. Degradace se týká až 60 % orné půdy v Česku, což má zásadní vliv na její schopnost zadržovat vodu a podporovat biodiverzitu. Fakta zdůrazňují nutnost řešení eroze, úbytku organické hmoty a znečištění. Půda přitom hraje klíčovou roli ve zmírňování klimatických změn a potravinové bezpečnosti.

Společnost Volvo vypracovala novou strategii, která se zaměřuje na ochranu biodiverzity napříč celým dodavatelským řetězcem. Usiluje tak o minimalizaci dopadů výroby na přírodní ekosystémy a o zajištění udržitelného využívání zdrojů. Automobilka plánuje spolupracovat s partnery na lepším porozumění lokálním environmentálním rizikům a implementaci opatření pro jejich ochranu. Tento krok je součástí širšího závazku společnosti k dosažení ekologicky odpovědného podnikání.

Kapacity obnovitelných zdrojů energie v následujících letech výrazně narostou, vyplývá to ze zprávy Mezinárodní energetické agentury Renewables 2024. V Evropě se kapacita zdvojnásobí na více než 1 100 GW do roku 2030. Současný stav evropské energetiky vykazuje pozitivní růst podílu obnovitelných zdrojů, ale nadále se potýká s infrastrukturálními omezeními a zdlouhavým povolovacím procesem. Zpráva doporučuje zvýšit investice do infrastruktury a zjednodušit administrativní postupy pro urychlení přechodu na čistou energii.

Kanadská vláda zavede povinné klimatické zveřejňování informací pro velké, federálně registrované společnosti. Tato povinnost vstoupí v platnost v rámci úprav Zákona o korporacích Kanady, přičemž podrobnosti ohledně požadavků budou stanoveny regulačním procesem. Malé a střední podniky nebudou těmito požadavky vázány, vláda ale zvažuje opatření, jak je povzbudit k dobrovolnému zveřejňování klimatických informací.

Podle nové zprávy World Energy Outlook 2024, kterou každoročně vydává Mezinárodní energetická agentura (IEA), vstupuje svět do nové fáze energetických trhů, kterou charakterizují přebytky fosilních paliv a rostoucí investice do čistých technologií. Zpráva předpovídá, že do roku 2030 budou nízkoemisní zdroje energie tvořit více než polovinu globální výroby elektřiny. Zároveň se očekává pokles poptávky po ropě o 6 milionů barelů denně, přičemž elektrická vozidla budou tvořit 50 % všech prodaných aut. IEA zdůrazňuje potřebu zvýšených investic do obnovitelných zdrojů, zejména do solární energie a bateriových úložišť kvůli zajištění energetické bezpečnosti.

Evropská komise odeslala formální dopis a zahájila tak řízení proti 17 členským státům, včetně České republiky, za neúplnou transpozici směrnice o nefinančním reportingu (CSRD). Termín transpozice směrnice vypršel 6. července 2024. Podle směrnice, která měla plně platit od 1. ledna 2024, budou velké společnosti a kótované firmy (s výjimkou mikropodniků) povinny zveřejňovat informace o sociálních a environmentálních rizicích a o dopadech jejich činnosti na společnost a životní prostředí. Komise vyzývá dotčené státy k nápravě a odpovědi během dvou měsíců, jinak hrozí další právní kroky.

Vláda schválila novelu zákona o obalech, která zavádí povinné zálohování PET lahví a plechovek od nealkoholických nápojů a nápojů s obsahem alkoholu do 15 %. Náklady na zavedení i provoz systému ponesou výrobci a dovozci nápojů. Kupující zaplatí vratnou zálohu 4 koruny, kterou získá zpět při vrácení obalu. Povinnost se bude vztahovat na nápojové obaly o objemu 0,1 až 3 litry pro PET lahve a 0,1 až 1 litr pro plechovky, záloha by měla být pro všechny obaly stejná, její výši ale ještě potvrdí vyhláška. Systém by měl začít fungovat v roce 2026 s cílem recyklovat 90 % těchto obalů do roku 2029.

Podle 72 % dotázaných spotřebitelů by společenská odpovědnost měla být mezi základními hodnotami firmy a 67 % je přesvědčeno, že firmy o udržitelnosti více mluví, než dělají. Víte, jak si z pohledu udržitelnosti stojí vaše firma? Jak je vnímána ve srovnání s konkurencí a jaké to má dopady na reputaci? Studie Ipsos ESG & Reputation Research od roku 2010 mapuje očekávání a postoje Čechů v oblasti ESG a sleduje, jak si vedou velké firmy. Letos se detailně zaměří na pilíř S (vztahy se zaměstnanci, DEI, work-life balance, kyberbezpečnost, AI a další), odlišný pohled generací nebo třeba roli udržitelnosti v nákupním chování. Zapojte se do studie a zjistěte, jak si vede vaše firma.

Nová pravidla pro neprodukční plochy ministerstva zemědělství a životního prostředí výrazně podpoří krajinné prvky na zemědělské půdě. Z různých opatření si zemědělci budou moci namodelovat hospodaření tak, aby splnili podmínku vyčlenění části ploch jako neprodukčních. Důležité je, že bude možné započítat i stávající či nově budované krajinné prvky; tedy meze, terasy, travnaté údolnice, skupiny dřevin, stromořadí, solitérní dřeviny, příkopy, mokřady a skalky. MŽP se chystá budování nových krajinných prvků včetně následné péče podpořit ze svých dotačních titulů, ve kterých je připraveno 500 milionů korun.

Již nadcházející jaro se otevře v pražských Riegrových sadech Energy Park. Půjde o unikátní hub udržitelných inovací, který má ambice do budoucna přilákat více než 350 000 návštěvníků ročně. Jinými slovy půjde o dynamické testovací místo pro značky z celé Evropy, které tam začnou v reálném čase interaktivně předvádět a zdokonalovat své udržitelné produkty a služby. Strategickým partnerem Energy Parku je dánská poradenská firma v oblasti udržitelnosti Sustainia. Energy Park již nyní zve ke spolupráci moderní české společnosti, projekty i vizionáře, kteří chtějí zveřejnit svá řešení.

Dochází ke klimatické konvergenci, vypichuje jeden z globálních trendů studie agentury Ipsos na mezinárodní úrovni s názvem Ipsos Global Trends 2024, která čerpá z více než 50 tisíců rozhovorů napříč 50 trhy. Celosvětové investice do opatření vůči změně klimatu a jejího zmírňování rostou s tím, jak se dopady klimatické změny stávají stále zřetelnějšími. Doporučením agentury pro podniky tak je, že je třeba se v souladu se společenskými trendy zaměřit na demonstrování závazku v této oblasti na tržní úrovni i úrovni organizace, a zároveň na to, aby lidé měli pocit, že také přispívají.

Jubilejní 50. ročník Mezinárodního filmového festivalu EKOFILM vyhlásil vítěze. Cenu Grand Prix si odnesl francouzský dokument Low-Tech režiséra Adriena Bellaye, který přináší inspirativní pohled na soběstačnost a udržitelný životní styl. V kategorii Krásy přírody zvítězil australský snímek Po dešti, zatímco kategorie Vize přírody patřila německému dokumentu Špinavé obchody. Cena prezidenta festivalu putovala do Španělska za film Obětované území a v kategorii Ve zkratce uspěl kanadský dokument Nittaituq. Festival letos přilákal silnou konkurenci a ukázal, jak zásadní je osobní vztah člověka k přírodě. EKOFILM je zároveň nejstarším mezinárodním filmovým festivalem s tematikou životního prostředí v Evropě.

Velká Británie se stala prvním státem ze skupiny G7, který se plně zbavil závislosti na energii z uhlí. Uzavřela poslední uhelnou elektrárnu. Plán uzavření uhelných elektráren v příštím desetiletí oznámila Británie v roce 2015 v rámci širších opatření k dosažení klimatických cílů. V té době pocházelo téměř 30 % elektřiny v zemi z uhlí, loni tento podíl klesl na něco málo přes 1 %.

Evropská komise spustila veřejnou konzultaci k navrhovaným štítkům pro leteckou dopravu (FEL), které by cestujícím poskytovaly informace o uhlíkové stopě jejich letu. Podle iniciativy by cestující měli být schopni vidět takové standardizované informace při rezervování cest online. FEL mají zahrnovat faktory jako typ letadla, průměrný počet cestujících, objem nákladu na palubě nebo použité letecké palivo. Zpětnou vazbu mohou poskytnout obyvatelé EU. Iniciativa FEL je součástí evropských regulací ReFuelEU Aviation.

Uzavření většiny uhelných elektráren v Česku nezpůsobí problémy s dodávkami elektřiny. Evropa jako celek totiž dokáže zajistit dostatek výkonu i pro pokrytí české spotřeby. To je jeden ze závěrů nové studie Výroba elektřiny v Česku bez uhlí, za kterou stojí organizace Fakta o klimatu. Dalším z řady zjištění je, že se provozy založené na uhlí po zdražení emisní povolenky nad cca 100 eur ani ekonomicky nevyplatí.

Liberecký kraj se připojil ke statutárnímu městu Liberec ve snaze stát se do roku 2030 klimaticky neutrálním místem pro život a podepsal klimatickou smlouvu. Město Liberec má za cíl do stanoveného roku snížit emise skleníkových plynů o 82 %, a to zejména ve veřejných budovách a v dopravě. Liberecký kraj se chystá městu s naplněním cíle pomoci tím, že bude snižovat uhlíkovou stopu krajských budov na území města, bude investovat do elektrifikace krajských vozidel a do infrastruktury pro cyklisty a chodce.

Společnost ATOZ Group, pořadatel Czech & Slovak Sustainability Summitu, vydala exekutivní report shrnující průběh posledního ročníku summitu z dubna 2024. Akci navštívilo celkově 578 návštěvníků. V dokumentu je možné se dočíst o detailním průběhu všech diskuzí, prohlédnout si fotogalerii z akce, nechat se nalákat na další ročník na jaře 2025 nebo si projít reakce významných osobností. Ministr životního prostředí Petr Hladík například ocenil to, že akce funkčně propojila lidi z různých oblastí - z byznysu, neziskového sektoru i veřejné správy.

Ve Velké Británii v srpnu klesla uhlíková náročnost tamější elektrické sítě na nejnižší úroveň zaznamenanou za jeden měsíc; konkrétně na 144 g CO₂ na kWh. Hodnota je tak o 40 % nižší než v srpnu roku 2023. Stát zároveň závisel na energii z plynu méně než z jedné pětiny veškeré vygenerované elektřiny. Vývoj souvisí se vzrůstajícím počtem solárních a větrných elektráren. Rekord přetrvává i při zprůměrování na období od června do srpna, což z letošního léta udělalo pro britskou energetickou síť to dosud nejzelenější.

Podíl ruského plynu na dovozu do Evropské unie klesl ze 45 % v roce 2021 do srpna 2024 na 18 %. Naopak dovoz od partnerů, jako je Norsko a USA, se zvýšil; dohromady tyto dvě země zajistily v první polovině letošního roku 52 % dovezeného plynu. Vyplývá to ze zprávy Evropské komise o stavu energetické unie za rok 2024. Do Česka v roce 2023 nejvíce plynu dodalo Německo, odkud do tuzemska doproudilo 98 % plynu. V roce 2021 přitom nejvýznamnějším dodavatelem bylo Rusko s podílem 55 %.

Od 2. září do 30. října má téměř 37 tisíc zaměstnanců různých finančních, pojišťovacích a platebních institucí možnost se zapojit do třetího ročníku Zelené výzvy společností ČSOB a Mastercard. V rámci výzvy se účastníci snaží přesouvat do práce a z práce jinak než autem se spalovacím motorem – tedy například chůzí, na kole, koloběžce nebo hromadnou dopravou. Své výsledky evidují ve speciální aplikaci, kde se jim kilometry sčítají a přepočítávají na ušetřené emise CO₂. Do Zelené výzvy 2024 se kromě pořadatelů zapojily také banky Česká spořitelna či Raiffeisenbank nebo řada pojišťoven. Zapojením pojišťoven se přihlásilo dvakrát více institucí než loni.

Do Moravskoslezského kraje se z Fondu Spravedlivé transformace, který pomáhá s proměnou uhelných regionů, dostalo již přes 10 a půl miliardy korun. Peníze byly rozděleny mezi téměř 200 projektů v oblasti rekvalifikace pracovníků, transformace stávajících podniků na nízkouhlíkové, na regeneraci míst po těžbě či vzdělávání. MŽP prostřednictvím programu připravilo i nové výzvy pro uhelné regiony. Pro Moravskoslezský kraj je ve výzvě k dispozici z evropských zdrojů dohromady 25 milionů korun. Žádosti mohou od 10. října 2024 posílat jak například základní školy, tak nestátní neziskové organizace z regionu.

Rafinérská a petrochemická společnost ORLEN Unipetrol v roce 2023 investovala do ochrany a podpory životního prostředí téměř 2,5 miliardy korun. Meziročně jde o bezmála 18% nárůst. Skupina to uvádí ve svém čerstvě publikovaném ESG reportu. V tom dále například deklaruje, že na ploše závodu v Záluží u Litvínova se společnost chystá v následujících letech postavit elektrolyzér, který vyprodukuje obnovitelný vodík s roční kapacitou 4 500 tun. Do roku 2030 má společnost v plánu vyrábět 20 kt vodíku z obnovitelných zdrojů.

Na environmentální vzdělávací programy, kurzy, školení nebo aktivity související s ochranou přírody a klimatu poputuje 70 milionů korun z Národního programu Životní prostředí. Ministerstvo životního prostředí připravilo novou dotační výzvu, ze které budou moci čerpat pracovníci návštěvnických center, centra ekologické výchovy, odborné instituce ochrany přírody, muzea, univerzity nebo pracovníci veřejné správy v oblasti životního prostředí. Podpora dosáhne až 70 % z celkových způsobilých výdajů. Žádosti mohou být podány elektronicky v období od 16. 9. 2024 do 31. 10. 2024.

Až do 18. října je možné podávat přihlášky i nominace do soutěže EY Podnikatel roku 2024. Pětadvacátý ročník přinese novou kategorii vyhlašovanou ve spolupráci s hlavním mediálním partnerem soutěže, v rámci které bude udělena Cena České televize za udržitelné podnikání. Naopak stejné jako v minulých ročnících bude to, že v soutěži společnost EY ocení významné osobnosti, které kromě svých podnikatelských schopností prokážou také svůj celospolečenský přínos a důraz na udržitelnost svého byznysu. Podnikatelé se mohou přihlásit sami, nebo je může nominovat veřejnost. Finále soutěže proběhne v prostorách paláce Žofín 4. března 2025.

Spalující slunce posledních dní neslo své plody v oblasti solární energie. V polovině minulého týdne fotovoltaika pokryla v Nizozemsku 84 % spotřeby elektřiny, v Německu to pak bylo 62 %, a dokonce také v Polsku fotovoltaika měla podíl na energetickém mixu 47,5 %. Česko se soláry tak úspěšné nebylo; v tuzemsku se ve stejném období podíl vyšplhal maximálně na 22,6 %.

Evropská poradní skupina pro finanční vykazování (EFRAG) zveřejnila XBRL taxonomii pro první sadu evropských standardů pro udržitelnost, díky které je možné digitálně označovat (‚tagovat‘) zprávy o udržitelnosti ve strojově čitelném formátu XBRL. EFRAG dále vydal tento typ taxonomie pro zveřejňování informací upravené článkem 8. Taxonomie včetně vysvětlivek a podkladů pro závěry jsou dostupné na webu EFRAGu.

Ze zavedení zálohového systému budou obce ekonomicky těžit, ukazuje nová analýza dopadů zpracovaná Institutem cirkulární ekonomiky (INCIEN). Sice přijdou o tržby za prodej sesbíraného materiálu, tyto ztráty ale vyváží, a dokonce o 120,7 milionu korun ročně předčí výnosy z příspěvku z nevybraných záloh, z navýšeného příspěvku od Eko-komu a úspor spojených s úbytkem směsného odpadu. Podle analýzy se dále povede díky zálohování využít materiál v hodnotě 451,6 milionu korun, který nyní končí na skládkách nebo ve spalovnách.

Řetězec IKEA prodávající nábytek bude do konce roku v Oslu a Madridu testovat platformu IKEA Preowned, kde si zákazníci mezi sebou budou moci přeprodávat zboží IKEA z druhé ruky. IKEA chce tak konkurovat již existujícím online bazarům, jako jsou eBay nebo Gumtree. Po Novém roce pak IKEA výsledky vyhodnotí, přičemž v plánu je rozšířit platformu globálně. Řetězec v menší míře nakupuje použitý nábytek od zákazníků a dále ho prodává již v současnosti.

Nejstarší a nejvíce znečišťující kotle 1. a 2. emisní třídy na pevná paliva bude možné legálně provozovat už jen do konce srpna. Domácnosti, které dosud výměnu kotle nestihly, mohou od září využít dotace z programu Nová zelená úsporám se zvýhodněním pro domácnosti seniorů a lidi s nižšími příjmy (Nová zelená úsporám Light). O příspěvek se mohou ucházet od 3. září u Státního fondu životního prostředí ČR, a to elektronicky přes webový portál. Na tepelné čerpadlo program přispěje až 150 tisíci korunami, na moderní kotel na biomasu získají žadatelé až 110 tisíc korun.

Znalosti Čechů o příčinách, následcích a řešeních klimatické krize jsou horší, než jaké má průměrný občan EU. Vyplývá to z průzkumu Evropské investiční banky. Celkové skóre Čechů bylo 6,12 z 10, zatímco skóre EU bylo 6,37. Nejlépe se v průzkumu umístilo Finsko s hodnotou 7,22. Co se týče detailnějších výsledků za Česko, respondenti starší 30 let chápou problém klimatické změny lépe než mladší skupina ve věku 20 až 29 let.

Firmy, které v rámci svého podnikání inovují, transformují a regulují spotřebu jakéhokoliv zdroje, ať už energetického, personálního, nebo přírodního, mají možnost získat ocenění v rámci soutěže Rok nové energie 2024 pořádané AMSP ČR. Soutěže se mohou zúčastnit živnostníci, mikro, malé i střední podniky v Česku, které věnovaly energii do přeměny fungování v posledních 12 měsících. Pro zájemce je možné se přihlásit do 25. 8. 2024 přes přihlašovací formulář. Vyhlášení vítězů proběhne 7. 11. 2024 na Dni podnikatelů ČR.

Více než dvě třetiny velkých amerických společností zavedly speciální rozpočty na reportování o udržitelnosti a téměř všechny plánují zvýšit výdaje na toto reportování. Zároveň by vyvíjely úsilí v oblasti udržitelnosti i v případě, že by neexistovaly předpisy týkající se klimatu a udržitelnosti, protože považují udržitelnost za motor hodnoty společnosti. Ukazuje to průzkum společnosti EcoOnline, který provedla mezi 95 vedoucími pracovníky, viceprezidenty a řediteli amerických společností s ročními příjmy vyššími než 500 milionů dolarů.

Do konce srpna jsou stále v prodeji „early birds“ vstupenky na Konferenci Vyspělé Česko, která se koná 7. listopadu. Akce láká zájemce na témata, jako jsou dekarbonizace, cirkularita, biodiverzita nebo inovace, a přináší také příslib, že bude konference pojatá trochu jinak a nepůjde „jen“ o další v řadě setkání bubliny ESG manažerů a manažerek. Součástí programu budou otevřené diskuze mezi odborníky, workshopy i interaktivní formát kulatých stolů.

Živnostníci, podnikatelé a firmy bez rozdílu velikosti mohou u Národní rozvojové banky žádat o bezúročný Úvěr FVE, který má podpořit instalaci fotovoltaických elektráren na podnikatelských budovách včetně přístřešků pro automobily, stavební techniku nebo pro skladování. Podpora se týká elektráren s instalovaným výkonem od 1 kWp do 50 kWp, a to včetně akumulačních systémů bateriových úložišť. Rezervovaný výkon musí činit maximálně 30 % instalovaného výkonu výrobny v odběrném místě. Výše úvěru se pohybuje mezi půl milionem a třemi miliony korun, přičemž doba splatnosti je až 15 let.

Hotely a zařízení, které jsou umístěny na předních cestovních portálech jako Booking.com, Google, TUI nebo easyJet Holidays, mohou nově využít certifikací poradenské společnosti TÜV SÜD ISO 50001, ISO 14001 a ISO 9001 k získání statusu udržitelnosti. Certifikace poslouží jako doklad o závazku k udržitelnosti, což ubytováním umožní zobrazení na zmíněných portálech jako „udržitelné zařízení“. Bude to pro ně znamenat vyšší viditelnost i důvěryhodnost, a lepší konkurenceschopnost.

Evropská komise publikovala odpovědi na často kladené otázky týkající se implementace směrnice o nefinančním reportování podniků (CSRD). Publikace zohledňuje podněty veřejnosti a zabývá se otázkami, jako jsou oblast působnosti nebo vytyčené výjimky. FAQs například objasňují, kdy mohou společnosti používat odhady uváděných hodnot, aniž by musely shromažďovat detailní informace od dodavatelů nebo partnerů.

Čínská vláda plánuje urychlit rozvoj systému na kontrolu emisí. Systém má Číně umožnit dosáhnout vrcholu v produkování emisí skleníkových plynů v roce 2030 a následně emise redukovat. Čínské provincie a městské samosprávy vytvoří uhlíkové rozpočty, přičemž systém rozpočtování otestují do konce roku 2025. Plán rovněž vyzývá ke zlepšení statistického a účetního systému pro emise uhlíku do roku 2025 se zaměřením na klíčová průmyslová odvětví, jako jsou energetika, ocelářství, kovovýroba, stavebnictví a petrochemie.

Evropská investiční banka (EIB) a španělská společnost Haizea Wind Group, která se specializuje na výrobu komponentů pro větrnou energetiku, podepsaly „zelenou půjčku“ ve výši 35 milionů eur. Tento krok podporuje plán REPowerEU na zvýšení energetické bezpečnosti snížením závislosti EU na dovozu fosilních paliv. Půjčka umožní společnosti Haizea zavést pokročilé výrobní technologie, automatizovat a digitalizovat procesy a pokročit ve výzkumu a vývoji aplikovaném na výrobu.

Se začátkem srpna se pro zájemce o sdílení elektřiny spustila možnost se registrovat u Elektroenergetického datového centra (EDC). To má sloužit k evidenci aktuálních dat o výrobě a spotřebě elektřiny. Zákon LEX OZE II, který umožňuje sdílení energie v rámci komunitní energetiky, začal platit se začátkem prázdnin. Registrace u EDC je nezbytným prvním krokem ke sdílení. Zapojit se do systému mohou domácnosti, samosprávy i firmy.

V Židlochovicích na Brněnsku začal fungovat povodňový park o ploše 13 hektarů. Slepé rameno řeky Svratky vzniklo na místě, kde se ještě donedávna nacházela pole, a příroda se tak v podstatě vrátila do stavu z 19. století. Kromě toho, že park výrazně zvyšuje retenční schopnost krajiny, lidé se do jezera mohou chodit také koupat. Město kolem vysadilo zhruba 250 stromů a stovky keřů. Projekt, který stál více než 60 milionů korun, podpořilo ministerstvo životního prostředí 55 miliony korun.

Evropská poradní skupina pro finanční vykazování (EFRAG) spustila nové webové stránky, které nabízejí zjednodušenou navigaci a vylepšené funkce, a uživatelé tak mají snadnější přístup k důležitým informacím, zdrojům a aktualizacím probíhajících iniciativ skupiny. Zájemci si v „novém kabátě” mohou přečíst už třeba další sadu 23 vysvětlivek, které mají pomoci s implementací standardů ESRS. Kompilace nyní zahrnuje všech 93 vysvětlivek vydaných mezi lednem a červencem 2024.

Globální poptávka po elektřině v roce 2024 pravděpodobně vzroste o 4 %. V roce 2023 byl přitom nárůst 2,5 %. Uvádí to v nejaktuálnějším reportu Mezinárodní energetická agentura (IEA). Poptávka po elektřině roste globálně nejrychleji za poslední roky kvůli stabilnímu hospodářskému růstu, intenzivním vlnám veder a rostoucímu využívání technologií, jako jsou elektromobily a tepelná čerpadla. Vzestup obnovitelných zdrojů současně také pokračuje. Fotovoltaika podle předpokladů pokryje zhruba polovinu nárůstu poptávky po elektřině v letech 2024 a 2025, přičemž solární a větrná energie dohromady pokryjí až tři čtvrtiny tohoto nárůstu.

Na Mělnicku uvedla skupina Decci do provozu hybridní zdroj energie s největším bateriovým úložištěm v Česku Energy nest. Jde o kombinaci bateriového úložiště, šestice plynových turbín, které mohou spalovat i třicetiprocentní směs vodíku, a na míru vyvinutého řídicího systému, jehož prostřednictvím dokáže zařízení stabilizovat přenosovou soustavu. Energy nest má instalovaný výkon 52,4 megawattů; zatím síti poskytuje výkon 30 megawattů. Zařízení dokáže reagovat na přebytky i nedostatky v síti, přičemž v pohotovostním režimu má nulovou emisní stopu.

Aktualizovanou Vodíkovou strategii České republiky schválila vláda. Nová verze předpokládá, že vodík nahradí část fosilních paliv v dopravě, bude nosičem pro přepravu a akumulaci energie, surovinou pro chemický průmysl a zdrojem tepla pro specifické technologie. Strategie je rozdělena do tří etap, přičemž v rámci první etapy do roku 2030 má dojít k vytvoření vodíkových údolí s provázanou výrobou a spotřebou obnovitelného vodíku. Pro potřebu výroby obnovitelného vodíku v dopravě a chemickém průmyslu bude nutné vybudovat elektrolyzéry s instalovaným výkonem 400 megawattů.

Česko se stalo první evropskou zemí, která od OSN získala ocenění za pokrok v udržitelném přístupu k vodě. Na mezinárodní konferenci o udržitelném rozvoji v New Yorku organizace ocenila Českou republiku za významný pokrok v přístupu k hospodaření s vodou spolu s Jordánskem a Kambodžou. Česku se podařilo za poslední dvě dekády výrazně navýšit procento domácností připojených k pitné vodě. K velkému posunu došlo také, co se týče znečištění vodních zdrojů. Zatímco v roce 2003 byla téměř polovina vodních toků v kategorii velmi nebo silně znečištěné, v současnosti jde o třetinu.

V rámci povinností spojených s přechodnou fází Evropského mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM) s červencem končí i možnost dokládat reporty založené na výchozích referenčních hodnotách. Všechny zprávy CBAM budou muset od třetího čtvrtletí 2024 včetně obsahovat skutečné hodnoty obsažených emisí. Evropská komise v návaznosti na to zveřejnila nové dokumenty pro usnadnění přípravy a podání CBAM zpráv. Součástí je aktualizovaný manuál pro orientaci v CBAM portálu a předvyplněné šablony pro komunikaci s dodavateli.

Na likvidaci černých skládek vyčlenilo Ministerstvo životního prostředí v rámci dotační výzvy 50 milionů korun. Peníze z Národního programu Životní prostředí mají obce využít na odvoz a úklid nezákonně soustředěného odpadu a zajištění jeho likvidace. Prostředky nejsou určené na likvidaci skládek tvořených stavebním a demoličním odpadem nebo kontaminovanou zeminou. Podpora jednoho projektu dosáhne až jednoho milionu korun, přičemž bude možné získat až 90 % způsobilých výdajů. Peníze mohou čerpat také obce poskytující součinnost při odklízení odpadu vlastníkům pozemků, kde se skládka nachází. Žádosti je možné podávat do 31. prosince 2024.

Nejudržitelnější firmy mohou pocházet i z oblastí generujících fyzické produkty, jako je móda. Ukázal to žebříček 500 nejudržitelnějších společností roku 2024, který sestavily magazín Time a společnost Statista. První místo sice obsadila francouzská společnost Schneider Electric, která vytváří software a služby pro energetický management, už třetí příčku ale obsadila italská firma Moncler vyrábějící luxusní módní zboží, a to mimo jiné za využívání recyklovaných materiálů. V rámci metodologie žebříčku byly zohledňovány faktory jako vyprodukované emise a spotřeba elektřiny v rámci tzv. Scope 1 a 2 či podíl obnovitelné energie; roli hrálo také to, jestli se firma připojila k některému z respektovaných klimatických programů.

Ministerstvo životního prostředí spustilo dotační výzvu v rámci programu ENERG ETS. V rámci té mohou průmyslové podniky čerpat z 15 miliard korun z Modernizačního fondu na modernizaci zdrojů energie i výrobních a zpracovatelských zařízení za účelem snížení spotřeby primární energie či emisí CO2. Výzva cílí na hlavní producenty CO2, jako jsou výrobci oceli, železa, stavebních materiálů či papíru, a na zástupce chemického či potravinářského průmyslu. Velký podnik skrze dotační program může získat 40 %, střední 50 % a malý podnik 60 % způsobilých výdajů. Žádosti mohou podávat organizace provozující zařízení v EU ETS na území České republiky, a to až do 15. listopadu 2024.

Vyšetřování pracovních podmínek v italských továrnách, které vyrábějí kabelky a další kožené zboží pro značky Dior a Armani, ukázalo, že dílny vykořisťují zahraniční pracovníky. Výroba luxusních produktů totiž stojí jen zlomek jejich prodejní ceny. Například za kabelku prodávanou zákazníkům za 2 600 eur platil Dior dodavateli 53 eur. Na základě vyšetřování soudci v červnu uvalili na společnost Manufactures Dior SRL – součást společnosti Dior – soudní správu. Stejné opatření bylo v dubnu přijato i v případě společnosti Armani.

Evropská komise uložila prozatímní vyrovnávací cla na dovoz elektrických vozidel z Číny. Na základě šetření dospěla Komise k závěru, že hodnotový řetězec elektrických vozidel v Číně těží z nespravedlivého subvencování, kvůli čemuž hrozí výrobcům takových vozidel v EU dodržujícím lidská práva hospodářská újma. Platnost prozatímních cel je od 5. července na dobu nejvýše čtyř měsíců. Během této lhůty musejí členské státy EU v hlasování přijmout konečné rozhodnutí o clu, které by bylo následně platné po dobu pěti let. Mezitím pokračují jednání s Čínou s cílem dosáhnout řešení slučitelného s pravidly WTO.

Čeští respondenti starší 30 let vědí o příčinách a důsledcích změny klimatu a možných řešeních více než lidé ve věku 20 až 29 let, ukázal průzkum Evropské investiční banky detekující veřejné povědomí o změně klimatu. Zatímco starší skupina celkově dosáhla skóre 6,54 z 10 bodů, respondenti ve věku 20 až 29 let získali 5,49 z 10 bodů. Starší věková skupina je znalejší hlavně v oblasti důsledků klimatické změny. Češi obecně se s 6,12 body dostali mírně pod unijní průměr, který činil 6,37 bodů. Nejlépe si ohledně znalostí o klimatické změně vedou Finové s 7,22 body z 10.

Evropská komise v návrhu rozpočtu Evropské unie (EU) na rok 2025 zahrnula výdaje 49,2 miliard euro na regionální rozvoj a podporu ekonomické, společenské a územní soudržnosti, a také na infrastrukturu podporující zelenou tranzici. Na evironmentální a klimatická opatření má jít dalších 2,4 miliardy eur. Celkový objem rozpočtu je 199,7 miliard eur, přičemž jeho největší část (53,8 miliard eur) má být alokována na společnou zemědělskou politiku EU. Návrh rozpočtu na rok 2025 je součástí dlouhodobého rozpočtu Unie přijatého na konci roku 2020.

Poslanecká sněmovna poslala do druhého čtení novelu zákona, podle které bude ČR prostředky z aukcí emisních povolenek nově využívat výhradně na vybraná klimatická opatření, která pomohou s modernizací energetiky, se snižováním závislosti na fosilních palivech i emisí skleníkových plynů. Od roku 2026 budou výnosy z dražeb povolenek příjmem Státního fondu životního prostředí ČR. Část příjmů využije i Ministerstvo průmyslu a obchodu na provozní podporu nových obnovitelných zdrojů energie a výdaje na kompenzace nepřímých nákladů pro energeticky náročná odvětví.

Kanadská vláda schválila sadu nových pravidel, která mají za cíl se vypořádat s greenwashingem. Nová pravidla byla přijata v rámci změn kanadského zákona o hospodářské soutěži. Místo, aby Úřad pro hospodářskou soutěž dokazoval, že jsou tvrzení podniků o svých aktivitách a produktech zavádějící, leží nově důkazní břemeno na společnostech, které musí dokázat pravdivost tvrzení. Za porušení nových pravidel firmám hrozí rozsáhlé pokuty.

Evropská komise zahájila Evropskou solární akademii, která je první ze série EU akademií v rámci zákona o uhlíkově neutrálním průmyslu (Net-Zero Industry Act). Plánem je vytrénovat v příštích třech letech 100 tisíc pracovníků pro fotovoltaický hodnotový řetězec, aby došlo k odstranění současného nedostatku pracovních sil a dovedností v rámci daného sektoru. Vychází se z předpokladu, že v odvětví výroby fotovoltaických zařízení bude do roku 2030 potřeba 66 tisíc kvalifikovaných pracovníků.

Mezi veřejností se oproti roku 2022 snížil zájem o státní podporu energetické nezávislosti ve formě dotací na zateplování domů a fotovoltaické panely. Ukazují to výsledky šetření provedeného byznysovou platformou Změna k lepšímu ve spolupráci s Omnicom Media Group v červnu 2024. Zatímco v roce 2022, po vypuknutí invaze na Ukrajinu, mělo o podporu zájem 79 % respondentů, aktuálně to bylo pouze 65 % z 500 respondentů. Krom dodávek surovin z jiných zemí vidí lidé řešení ve využití odpadů (46 %), třídění (44 %) i v rozšířené odpovědnosti výrobců za jejich produkty (44 %).

Smlouvy o přeshraničním virtuálním nákupu elektřiny (VPPA), které podepsaly T-Mobile a další společnosti ze skupiny Deutsche Telekom se společností Rezolv Energy, umožní výstavbu první fáze projektu VIFOR. V rámci toho bude uvedena do provozu jedna z největších větrných elektráren v rámci pevninské Evropy. Společnosti Rezolv a Low Carbon elektrárnu staví na ploše 2 869 hektarů ve východní části Rumunska. Zařízení má zabránit vzniku přibližně 540 tisíc tun CO2 ročně. VPPA smlouva je finanční dohoda, kdy kupující obdrží certifikáty ověřující, že energie dodávaná do sítě pochází z konkrétního obnovitelného zdroje.

Vítězi druhého ročníku soutěže Zelená obec roku se staly obce Černovice z okresu Pelhřimov a Kamýk nad Vltavou z okresu Příbram. Černovice zaujaly porotu svým přístupem a dlouhodobou vizí, jejíž součástí je i propracovaná energetická koncepce nebo regulace automobilové dopravy. Kamýk nad Vltavou využívá obnovitelné zdroje energie, provozuje potravinovou a oděvní banku a pomáhá sociálně slabším. V kategorii Sociální počin roku získalo ocenění město Karviná. Slavnostní vyhlášení soutěže se konalo v rámci konference Udržitelná budoucnost obcí v pražské centrále ČSOB, která soutěž pořádá.

Hodnota globálního gender gapu, tedy rozdílů mezi muži a ženami, napříč 146 zeměmi byla v roce 2024 68,5 %, ukazuje Global Gender Gap Report 2024 od Světového ekonomického fóra. Zatímco žádná země nedosáhla plné genderové parity, 97 % z ekonomik zahrnutých v reportu se dostalo přes 60 % rozdílu v porovnání s 85 % v roce 2006. Na první příčce indexu se umístil podobně jako v předchozí dekádě Island, a to s hodnotou 93,5 %. Navíc nadále zůstává jedinou zemí, která se v překonávání gender gapu dostala přes 90 %. Index sleduje rozdíly mezi muži a ženami v oblastech ekonomické participace a příležitostí, dosaženého vzdělání, zdraví a dožití a politického zmocnění.

V rámci slavnostního vyhlášení environmentální Ceny Josefa Vavrouška se dočkali ocenění čtyři laureáti. Za dlouhodobý přínos byl oceněn ekolog mokřadů Jan Květ; za výjimečný počin cenu dostala pražská politička a aktivistka Petra Kolínská. Speciální ocenění Ekozásek roku pro mladé do 26 let si odnesl předseda spolku Pestré Polabí Martin Trávníček. Novinku letošního ročníku - cenu ministra životního prostředí za mimořádný příspěvek ke komunikaci či vzdělávání v environmentální oblasti - získal zakladatel hnutí Brontosaurus Jiří Jiránek, který stál také u vzniku Ministerstva životního prostředí.

Po třech měsících od vhození do kontejneru na plasty v různých částech Česka se do některého z recyklačních zařízení dostala jen čtvrtina PET lahví sledovaných v rámci experimentu ministerstva životního prostředí a datové společnosti Adastra Lab. Podle průzkumu se navíc zdá, že ze všech PET lahví uvedených na trh se v Česku dostane k recyklaci jen 58,9 %. Pohyb 100 kusů prázdných PET lahví v rámci experimentu sledovali autoři průzkumu s pomocí IoT čipů.

Evropská komise podpořila rozvoj evropského trhu s vodíkem přípravou nového pilotního mechanismu, který bude shromažďovat, zpracovávat a poskytovat přístup k informacím o poptávce a nabídce vodíku z obnovitelných zdrojů, nízkouhlíkového vodíku a jeho derivátů. Cílem nových pravidel je urychlit investice do vodíku díky jasnější a snadnější komunikaci mezi odběrateli a dodavateli vodíku. Mechanismus bude fungovat po dobu pěti let a bude součástí Evropské vodíkové banky.

Projekt Fakta o klimatu vydal nezávislou studii o budoucnosti české energetiky a cestách jak ji dekarbonizovat. Studie vychází z modelování různých scénářů pro rok 2050, které se liší ve spotřebě elektřiny, možnostech rozvoje obnovitelných zdrojů v Česku, míře rozvoje jaderné energetiky nebo míře energetické spolupráce napříč Evropou. Modelování se zaměřuje na otázku, jakým způsobem může Česko dosáhnout levné výroby elektřiny, tak aby dokázalo být v rámci Evropy konkurenceschopné.

Ministerstvo financí zveřejnilo aktualizovaný návrh nového zákona o účetnictví, který se týká i nefinačního reportování, a také návrh obsahu souvisejících vyhlášek. V případě vyhlášek se zatím nejedná o paragrafové znění, ale spíše o vysvětlení, v čem jednotlivé účetní metody budou spočívat a poskytují určitou představu o chystaném obsahu vyhlášek. K návrhu zákona i vyhlášek lze zasílat připomínky, standardní připomínkové řízení bude ale následovat teprve až bude hotový legislativní text vyhlášek.

Česká rada pro šetrné budovy (CZGBC) vypracovala Společný výklad technických screeningových kritérií EU taxonomie pro sektor budov. Reflektuje tak skutečnost, že technická screeningová kritéria EU Taxonomie jsou často formulována velmi obecně a umožňují různý výklad. Dokument sjednocuje metodiku hodnocení projektů a je určený pro zadavatele, zpracovatele, architekty, investory, banky i auditory. Nyní se jedná o přijetí dokumentu coby obecné metodiky, podpořilo jej už téměř šedesát organizací.

Rada EU finálně schválila zákon o uhlíkově neutrálním průmyslu (tzv. Net-Zero Industry Act). Legislativa má za cíl podpořit rozvoj zelených technologií, a to cestou zjednodušení procesu udělování povolení pro strategické projekty, usnadnění přístupu na trh pro strategické technologické produkty nebo zvyšování kvalifikace evropské pracovní síly v těchto odvětvích. Akt zahrnuje také zavedení platformy na koordinaci souvisejících evropských aktivit. Pravidla vejdou v platnost v den publikace v úředním věstníku EU.

Evropská poradní skupina pro finanční vykazování (EFRAG) dokončila a vydala první tři průvodce k implementaci evropských standardů pro udržitelné vykazování (ESRS), které odrážejí výstupy z veřejné konzultace. Jde o průvodce k posouzení významnosti, hodnotovému řetězci a datovým bodům ESRS. Zveřejněny jsou rovněž výkazy zpětné vazby připravené sekretariátem EFRAGu, které ilustrují, jak se zpětná vazba do finálních implementačních průvodců propsala.

Evropská poradní skupina pro finanční vykazování (EFRAG) vydala sadu 44 nových technických vysvětlení, která vychází z otázek zaslaných prostřednictvím ESRS Q&A platformy. Tam mohou firmy zasílat své dotazy k implementaci standardů pro nefinanční reportování. Celkem už EFRAG vydal 68 technických vysvětlení a dokument má nyní 112 stran. Otázky je nově možné snadněji procházet a filtrovat díky klíčovým slovům.

OSN vyhlásila na 10. červen 2024 mezinárodní úklidový den a vyzvala členské státy, aby podpořily jednotlivé organizátory, již mohou v tento den uspořádat úklidovou akci ve své lokalitě. V Česku se mohou obrátit na Ministerstvo životního prostředí, které podpoří propagaci těchto událostí skrze své sociální sítě.

Společnost Columbus nabízející řešení v oblasti OZE vydala svůj třetí ESG report. Věnuje se v něm například snižování emisí, ale také opatřením pro snížení spotřeby vody, nakládání s obaly nebo podpoře zaměstnanců – z dat lze například zjistit, že poměrně velká část zaměstnanců mužů využívá možnosti „otcovské dovolené”. Vzhledem k tomu, že zaměstnanci Columbusu musí za svými klienty dojíždět, zaměřila se společnost i na svůj vozový park jakožto zdroj emisí a představila procesy jako monitorování emisí či evidenci nákupu paliv.

Farma Bezdínek na Karvinsku uvedla do provozu nový skleník o rozloze 3,3 hektary, a zároveň dokončila nové energocentrum, které zajistí energetickou soběstačnost farmy. Bude vyrábět elektřinu a teplo ze zemního plynu v kogeneračních jednotkách s účinností téměř 100 %. Elektřina se bude vyrábět v době, kdy je nedostatečná výroba z obnovitelných zdrojů a z jádra, nebo v době nedostatku elektřiny v síti. CO₂ ze spalin zemního plynu se po přečištění bude spotřebovávat ve skleníku pro podporu fotosyntézy rostlin, což umožní zvýšit produkci zeleniny ve sklenících přibližně o 30 %.

Environmentální udržitelnost zůstává pro generaci Z i mileniály jednou z hlavních priorit, ukazuje průzkum společnosti Deloitte. Více než 40 % z dotazovaných již změnilo nebo plánuje změnit svou práci nebo obor kvůli obavám souvisejícím s klimatem. Přes 60 % z nich je ochotno si připlatit za udržitelnější produkty. Co se týče well-beingu, své duševní zdraví označila za dobré nebo extrémně dobré pouze asi polovina respondentů. Průzkumu se zúčastnilo téměř 23 000 respondentů napříč 44 státy.

Kanadský úřad pro hospodářskou soutěž zahájil vyšetřování společnosti Lululemon, která vyrábí sportovní oblečení, kvůli klamavým udržitelným tvrzením společnosti v rámci jejích kampaní. Vyšetřování následuje po stížnosti podané neziskovou organizací Stand.earth, která upozornila mimo jiné na to, že společnost u cíle týkajícího se snižování emisí v rámci scope 1 a 2 nezmiňuje, že tyto emise představují pouze méně než 1 % celkových emisí skleníkových plynů, nebo že se od spuštění programu Be Planet, hlavního environmentálního pilíře udržitelné strategie firmy, emise v rámci scope 3 zdvojnásobily.

Kanadský úřad pro hospodářskou soutěž zahájil vyšetřování společnosti Lululemon, která vyrábí sportovní oblečení, kvůli klamavým udržitelným tvrzením společnosti v rámci jejích kampaní. Vyšetřování následuje po stížnosti podané neziskovou organizací Stand.earth, která upozornila mimo jiné na to, že společnost u cíle týkajícího se snižování emisí v rámci scope 1 a 2 nezmiňuje, že tyto emise představují pouze méně než 1 % celkových emisí skleníkových plynů, nebo že se od spuštění programu Be Planet, hlavního environmentálního pilíře udržitelné strategie firmy, emise v rámci scope 3 zdvojnásobily.

Evropský orgán regulující trhy ESMA vydal finální pokyny pro užívání termínů souvisejících s ESG a udržitelností v názvech investičních fondů. Cílem je zabránit greenwashingu. Aby bylo možné takové pojmy užívat, mělo by minimálně 80 % investic naplňovat cíle environmentálního a společenského charakteru nebo udržitelných investic. Pokyny rovněž obsahují kritéria pro vyloučení různých termínů z názvů fondů. Pravidla začnou platit tři měsíce po publikaci na webových stránkách ESMA.

Rada EU přijala nařízení o emisních normách pro těžká nákladní vozidla, kterým se zpřísňují stávající předpisy. Navyšují se konkrétní cíle pro redukci uhlíkových emisí, cíl snížení emisí oproti hodnotám z roku 1990 daný pro rok 2030 se mění z 30 % na 45 %. Aktualizovaná verze pravidel na snižování emisí se bude týkat téměř všech těžkých vozidel, včetně menších nákladních vozidel, městských autobusů nebo obytných přívěsů. Nové městské autobusy budou muset být od roku 2035 bezemisní. Regulace nabyde platnosti 20 dní od vydání v úředním věstníku.

Největší odsávačka na odstraňování CO₂ ze vzduchu na světě odstartovala svůj provoz minulý týden na Islandu. Čistička Mammoth firmy Climeworks je schopná z ovzduší odstranit až 36 000 tun CO₂ ročně. To představuje skoro čtyřnásobek toho, co dokážou všechna dosavadní zařízení tohoto typu dohromady. Zařízení pohání geotermální energie. Zachycený uhlík putuje pod zem, kde přirozenou cestou reaguje s čedičovou skálou a zůstává zde trvale uchován.

Průzkum společnosti EY ukazuje, že 54 % ředitelů společností uvedlo, že udržitelnost má pro ně i jejich správní rady vyšší prioritu než před rokem. Naproti tomu v případě 23 % z nich šla udržitelnost v jejich společnostech spíše stranou, a to většinou kvůli náročné ekonomické nebo finanční situaci. Průzkumu se zúčastnilo 1 200 ředitelů korporací a 300 investorů napříč 21 zeměmi. V rámci obou skupin přibližně tři čtvrtiny respondentů souhlasily s tím, že s výzvami v oblasti udržitelnosti jejich společnostem mohou zásadně pomoci umělá inteligence a jiné technologie.

Trh marketingové komunikace v České republice v roce 2023 narostl o 12 %, což je dvakrát rychlejší nárůst než globální marketingový trh, ten rostl jen o 6 %. Ukázala to Zpráva o reklamě 2023 publikovaná Asociací komunikačních agentur. V roce 2024 by ale růst marketingového trhu v tuzemsku měl zpomalit na 8,4 %. Jako významný trend se podle zprávy profiluje udržitelnost, značky se stále více zaměřují na ekologické aspekty své činnosti. I přes narůstající důležitost udržitelnosti však platí, že pro mnohé spotřebitele zůstávají kvalita, funkčnost a cena hlavními prioritami.

Více než čtyři z pěti profesionálů věnujících se reportování společností jsou toho názoru, že shromažďování přesných údajů pro splnění požadavků daných evropskou směrnicí o udržitelném reportování podniků (CSRD) bude náročné. Většina společností přesto plánuje své reportování novému nařízení přizpůsobit, a to i když to pro ně nebude nutné. Ukazuje to průzkum společnosti Workiva provedený mezi respondenty ze Severní Ameriky, Evropy a tichomořské Asie, který dále mimo jiné ukázal, že 88 % respondentů souhlasí s tím, že pevný systém podávání zpráv o ESG poskytne jejich organizacím konkurenční výhodu.

Rada EU přijala směrnici, která odkládá sektorově specifické povinnosti ohledně udržitelného reportování pro společnosti v EU a obecné povinnosti v tomto ohledu pro země mimo EU. Jde o dodatek ke směrnici o udržitelném reportování společností CSRD, jenž posouvá přijetí standardů o dva roky na 30. června 2026. V rámci legislativního procesu schválení představuje finální krok, směrnice vejde v platnost dvacátý den po publikaci v úředním věstníku.

Za dobu členství v EU přiteklo do Česka od ostatních evropských zemí bilion korun skrze nejrůznější evropské fondy. Této podpory v rámci regionální politiky EU se dočkaly desítky tisíc projektů, mezi kterými jsou Biotechnologické a biomedicinské centrum UK a AV ČR (BIOCEV) nebo Psychiatrické centrum Národní ústav duševního zdraví. Evropské peníze ale Česku zásadně pomohly také s modernizací silnic a dálnic a železniční dopravy. Za jakými dalšími počiny stojí evropské fondy, si můžete prohlédnout ve stručném přehledu doplněném o mapu z databáze Kohesio, který připravilo Zastoupení Evropské komise v ČR.

Získání povolení pro stavbu větrných farem, solárních parků včetně souvisejících akumulačních stanic bude snazší a rychlejší, schválila vláda. Usnesení umožní vznik tzv. akceleračních zón, vhodných pro jednodušší povolování výstavby obnovitelných zdrojů energie. Půjde mimo jiné o zničené plochy, průmyslové zóny či bývalé doly. V následných krocích Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo pro místní rozvoj určí, které konkrétní oblasti budou nejvhodnější. Vymezování akceleračních zón bude dle významu jednotlivých zón zajišťovat stát, kraje a obce. Zóny nebudou smět vzniknout v území soustavy NATURA 2000, v národních parcích a v 1. a 2. zóně chráněných krajinných oblastí.

Vysoká škola ekonomická v Praze se rozhodla na rostoucí hlad po manažerech udržitelnosti reagovat otevřením nového studijního programu „Master in Sustainability Management“. Bude možné jej vystudovat za rok a půl, přičemž kratší studijní dobou se VŠE rozhodla inspirovat u ekvivalentních programů na evropských byznysových univerzitách. Program bude spadat pod Fakultu podnikohospodářskou; pro úspěšné zakončení bude nutné získat 100 ECTS. První studenti nastoupí už v následujícím zimním semestru.

Evropským parlamentem prošla nová legislativa, která Evropské unii umožní zakázat prodej, dovoz a vývoz zboží, při němž výroba využila nucené práce. Výrobci zakázaného zboží budou muset své produkty stáhnout z evropského trhu a buď je darovat, recyklovat, nebo zničit. Společnosti, které nebudou v souladu s nařízením, se mohou dočkat pokut. Zboží se bude moci na evropský trh vrátit, jakmile z dodavatelských řetězců společnosti nucená práce zmizí. Nařízení ještě musí formálně schválit Rada EU.

Evropská komise jmenovala bývalého českého ministra životního prostředí Jana Dusíka do funkce zástupce generálního ředitele EK pro klimatickou politiku. Hlavním cílem tohoto oddělení EK je podporovat úsilí v boji proti klimatické změně v rámci EU i na mezinárodní úrovni. Bývalý ministr v minulosti mimo jiné úspěšně koordinoval české aktivity související s klimatickou diplomacií během českého předsednictví v Radě EU v roce 2022 nebo vedl jménem EU ministerská jednání během konference COP27. Datum účinnosti Dusíkova jmenování bude stanoveno později.

Třídění komunálního odpadu v obcích se zlepšuje, ukazují data Ministerstva životního prostředí za rok 2022. Podle dosažených výsledků plnění cíle třídění v jednotlivých krajích se na prvních čtyřech pozicích umístily kraje Olomoucký (50,90 %), Pardubický (50,61 %), Kraj Vysočina (49,56 %) a Moravskoslezský kraj (48,25 %). Naopak nejméně se využitelné komunální odpady třídily v Praze (30,03 %) a v Ústeckém kraji (31,21 %).

Rada EU formálně přijala revidovanou směrnici o energetické náročnosti budov. Všechny nové budovy by od roku 2030 měly být uhlíkově neutrální, do roku 2050 by se to pak mělo podařit u veškerých budov v EU. Směrnice dále zahrnuje plán s cílem postupného ukončení používání topných systémů na fosilní paliva v budovách do roku 2040. Po následné publikaci ve věstníku budou mít členské státy dva roky na převrácení do národní legislativy.

Unie komunitní energetiky vydala podrobnou brožuru, která vysvětluje, jak začít s komunitní energetikou. Návod Jak začít sdílet elektřinu vás provede procesem založení energetického společenství a zahájení sdílení pro jeho členy i mezi aktivními zákazníky. Na publikaci spolupracovala také společnost Frank Bold a Hnutí DUHA.

Společnosti v zemích Visegrádské čtyřky nepovažují rizika udržitelnosti za podstatná a neinvestují čas ani prostředky do sběru dat, ukazuje report Mezinárodního centra pro udržitelné finance (ISFC), který se zabývá finančními a politickými rámci v regionu V4. Při vykazování se spoléhají spíše na sankční opatření než na pobídky. Výsledkem je omezené vykazování, které společnosti vnímají jako zátěž. Podle zprávy by zavedení politik založených na pobídkách mohlo zvýšit výkonnost a transparentnost v oblasti ESG.

Evropský parlament přijal nový dobrovolný certifikační rámec, který pokrývá různé typy odstraňování uhlíku z atmosféry jako ukládání uhlíku prostřednictvím průmyslových technologií či jeho ukládání do dlouhodobých produktů a uhlíkové zemědělství. Evropské země si od nové legislativy slibují podporu „odčerpávání“ uhlíku a zlepšení schopnosti EU kvantifikovat, monitorovat a ověřovat tyto činnosti, aby se zabránilo greenwashingu.

Dolní komora francouzského parlamentu schválila návrh zákona zavádějícího sankce na prodej produktů spadajících do tzv. superrychlé módy od společností, jako jsou čínský Shein nebo Temu. Podle návrhu by se do roku 2030 měly pokuty za jednotlivé kusy příslušného oblečení zvyšovat až k 10 eurům, přidružený by byl také zákaz reklam na takové produkty. Návrh zákona nyní poputuje do senátu.

Globální zpráva o odpovědnosti podniků publikovaná OECD zkoumá, jak se vyvíjejí tržní praktiky související s udržitelností podniků mezi kótovanými společnostmi po celém světě. Zpráva mimo jiné v globální perspektivě ukazuje, že v roce 2022 z celkově 43 970 kótovaných společností téměř 9 600 zveřejnilo informace související s udržitelností. Klíčové podle zprávy je, aby standardy pro reportování udržitelných informací zohledňovaly reálné kapacity společností nebo aby tvůrci norem spolupracovali, aby pravidla byla co nejvíce součinná, což by snížilo náklady pro společnosti.

Soutěž Pluxee Zaměstnavatel roku hodnotí firmy z pohledu lidských zdrojů pomocí měřitelné metodiky. Cílem soutěže je ocenit a vyzdvihnout společnosti, které se o své zaměstnance starají nejlépe. Letošní novinkou jsou změny v kategorizaci u zahrnutého ocenění Férový zaměstnavatel, kde mohou firmy soutěžit v kategoriích do 100, 1 000 a nad 1 000 zaměstnanců. Na loňskou úspěšnou premiéru pak naváže udělování cen v kategorii státní správa, veřejný sektor a státní podniky. Soutěž organizuje Klub zaměstnavatelů, v roli generálního partnera je Pluxee (dříve Sodexo Benefity). Přihlášku firmy mohou odeslat do 10. dubna.

Asociace udržitelného podnikání hledá koordinátora či koordinátorku s ambicí podílet se na vedení a směřování asociace. Nová, dynamicky se rozvíjející organizace sdružuje firmy různých velikostí propojených tématem udržitelnosti a ESG. Náplní práce je zejména komunikace s členy asociace a organizace eventů. Pozici je možné vykonávat i na částečný úvazek – na mateřské nebo při jiných závazcích. Při rozvoji asociace je možné časem změnit pozici na plný úvazek.

Do 30. dubna mají města možnost se přihlásit do výběrového řízení v rámci ocenění Evropské komise European Green Capital a Green Leaf pro rok 2026. Soutěž podporuje a oceňuje evropská města, která se snaží snižovat svůj dopad na životní prostředí a zlepšovat kvalitu života svých obyvatel. Vítězové získají finanční odměnu. Kategorie Green Capital je určena pro města, která mají více než 100 000 obyvatel, a o ocenění Green Leaf se mohou ucházet sídla nad 20 000 obyvatel. Porota složená z nezávislých odborníků na udržitelnost měst posoudí a zhodnotí výkonnost soutěžících měst na základě kvality ovzduší a vody, biologické rozmanitosti, zelených ploch a udržitelného využívání půdy, odpadů a oběhového hospodářství, hluku, zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se jí.

Společnost Škoda Auto publikovala svůj ESG report za rok 2023. V rámci rozsáhlých opatření na snížení dopadů na životní prostředí se společnosti v roce 2023 podařilo mimo jiné omezit spotřebu vody na jeden vůz v českých závodech ve srovnání s rokem 2010 o 37,7 % a spotřebu energie za stejné období o 38,8 %. Společnost postupně zavádí vyšší podíl přírodních, recyklovaných a recyklovatelných materiálů ve svých vozech. V oblasti společenské odpovědnosti se mimo jiné aktivně účastní iniciativ podporující místní ekosystémy, jako je program Krakonošovy zahrádky, zřízený Nadačním fondem Škoda Auto, prosazující biologickou diverzitu v okolí závodů společnosti Škoda Auto v Mladé Boleslavi, Kvasinách a Vrchlabí.

Se začátkem března začala společnost T-Mobile doručovat zákazníkům zásilky z e-shopu ve vratných obalech. V současné fázi jsou vratné krabice využity pouze při doručení kurýrem, později se mají rozšířit i na výdejní místa. T-Mobile zavádí tento typ obalů v návaznosti na úspěšný pilotní projekt, který probíhal na podzim minulého roku ve spolupráci se startupem ReKrabice. Vratné obaly jsou vyrobeny z dutinkového polypropylenového archu a jejich životnost je několik let. Po skončení životního cyklu má krabice odkoupit zpět výrobce, který má zajistit jejich recyklaci ve vlastní recyklační lince.

Právní výbor Evropského parlamentu schválil revidovanou směrnici o náležité péči v oblasti udržitelnosti podniků (CSDDD). Jde o klíčovou součást evropské legislativy, která ukládá podnikům povinnost vypořádat se se svými negativními dopady v oblastech životního prostředí a lidských práv v rámci dodavatelského řetězce a některých navazujících činností, jako jsou distribuce, recyklace či pracovní podmínky. Nová pravidla se vztahují na společnosti z EU i mimo ni s více než 1 000 zaměstnanci a obratem přes 450 milionů eur. Společnosti dále budou muset připravit plán tranzice, díky němuž bude jejich obchodní model slučitelný s limitem globálního oteplování 1,5 °C. Za nedodržení předpisů budou firmám ukládány pokuty a budou muset zodpovídat za škody. Po formálním schválení evropskými orgány vejde směrnice v platnost dvacátý den po publikaci ve věstníku.

Společnost Lidl publikovala nefinanční report za roky 2021 a 2022, v němž ukazuje, jak se jí dařit plnit její cíle. Mezi ně patří např. snížení provozních emisí o 80 % do roku 2030 (oproti roku 2019) či nejpozději v polovině dekády zcela ukončit prodej klecových vajec. V reportu se ale nacházejí třeba i data ke struktuře (a diverzitě) zaměstnanců či k nakládání s odpady, ze kterého vyplývá, že Lidl skládkuje jen 3 % odpadů. Přes tři čtvrtiny ho totiž míří na recyklaci a 17 % na anaerobní digesci, při které vzniká bioplyn (zbytek se dál využije či se kompostuje).

Ministerstvo životního prostředí v rámci kampaně Zelená modernizace spustilo stejnojmenný web. Kampaň míří na širokou veřejnost a má za cíl ji informovat o různorodých příležitostech, které se se zelenou modernizací pojí. Na proměnu energetiky, adaptaci přírody a inovace má totiž Česko k dispozici stovky milionů korun. Kampaň představuje široké možnosti, jak lze tyto prostředky efektivně využít. Spadají pod ni veškeré aktivity, které Česká republika i EU realizují k účinnému zmírnění dopadů změny klimatu, tedy většina programů, ze kterých už teď čerpáme finanční prostředky. Je mezi nimi Operační program Životní prostředí, Národní plán obnovy i Nová zelená úsporám. Nový web v přehledných sekcích představuje příležitosti Zelené modernizace jak pro domácnosti, tak pro firmy i pro krajinu.

Evropský parlament schválil pravidla, jejichž cílem je ochránit spotřebitele před greenwashingem v podobě zavádějících environmentálních tvrzení společností. Směrnice o tzv. zelených tvrzeních (Green Claims Directive) zahrnuje požadavek, aby společnosti předkládaly marketingová tvrzení, jako jsou „biologicky rozložitelný“ nebo „méně znečišťující“ k ověření předtím, než je budou moci používat. Tvrzení o produktech a důkazy jejich pravdivosti budou podle pravidel posuzovány do 30 dnů, přičemž na jednodušší tvrzení u běžných produktů se bude vztahovat rychlejší nebo snadnější proces ověřování. Sankce za porušení zahrnují vyloučení ze zadávacích řízení, zabavení příjmů a pokutu ve výši nejméně 4 % ročního obratu. Legislativě se dále bude věnovat nový Parlament po červnových eurovolbách.

Rada Evropské unie schválila zákon o kritických surovinách (CRMA); nařízení, které stanovuje rámec pro zajištění bezpečných a udržitelných dodávek kritických surovin. CRMA zavádí jasné lhůty pro povolovací řízení pro těžební projekty v EU, umožňuje Komisi a členským státům uznat projekt za strategický, vyžaduje posouzení rizik v dodavatelském řetězci nebo to, aby členské státy měly národní plány průzkumu. Dále stanovuje cíl získávat 10 % ze spotřebovaných surovin na území EU, navýšit kapacity pro zpracování surovin na půdě EU na 40 %, a cíl 25 % kapacit pro recyklaci surovin na území EU. Má dojít také k větší diverzifikaci zdrojů dovozu. Šlo o poslední krok v rozhodovacím procesu; legislativa vstoupí v platnost 20. den po své publikaci v úředním věstníku.

V roce 2022 Česko vyprodukovalo 39,1 milionů tun všech odpadů, což je o 879 tisíc tun méně než v roce 2021. 1,6 milionů tun z toho představovaly nebezpečné odpady a 37,5 milionů tun ostatní odpady. Na jednoho obyvatele připadá roční produkce 3 716 kg všech druhů odpadů; co se týče komunálního odpadu, na hlavu připadá ročně 553 kg. Z 39,1 milionů tun všech odpadů bylo v Česku využito 86 %, z toho 83 % materiálově a 3 % energeticky. Na skládkách skončilo 13 % ze všech odpadů.

Evropská rada a Parlament se předběžně dohodly na nových pravidlech, která zakazují vstup produktů, které vznikly nucenou prací, na evropský trh. Podezření, že při výrobě určitého produktu k nucené práci došlo, bude podle nových pravidel podrobeno vyšetřování, přičemž pokud se podezření prokáže, dané produkty budou staženy z trhu. Rozhodnutí, zda zahájit vyšetřování, bude brát v úvahu také to, jestli výrobek pochází z oblasti, kde existuje vysoké riziko státem vynucené práce. Vyloučené produkty budou mít možnost se na evropský trh vrátit, pokud z dodavatelského řetězce produktu nucená práce vymizí. Instituce musejí ještě legislativu schválit formálně.

Startupy, živnostníci, mikro, malé a střední firmy do 250 zaměstnanců, které v Česku podnikají udržitelným způsobem, mají šanci zviditelnit svoji firmu a získat finanční odměnu v rámci soutěže SME EnterPRIZE. Tu již čtvrtým rokem pořádá Generali Česká pojišťovna. Soutěž je určena pro všechny, kteří v rámci svých aktivit dodržují a prosazují zásady udržitelnosti. Na výherce pak čeká odměna ve výši 150 000 korun, mediální zviditelnění a možnost postupu do celoevropského finále soutěže v Bruselu. Přihlášky je možné podávat do 5. dubna.

Na své ESRS Q&A platformě připravila Evropská poradní skupina pro finanční vykazování (EFRAG) druhou sadu technických vysvětlivek k implementaci standardů pro udržitelné reportování ESRS. Stejně jako první sada i ta druhá sestává z 12 vysvětlivek, které jsou uspořádány do kapitol podle toho, jestli se týkají životního prostředí, společenských aspektů, vedení společnosti nebo zda jsou průřezové. Pokryté jsou případy, ve kterých již obsah standardů ESRS nabízí odpovědi. Vysvětlivky pak zájemcům poslouží tak, že je navedou tam, kde se příslušný obsah v rámci standardů nachází, a pomohou jim se v normách orientovat.

Rada EU neschválila směrnici o náležité péči v oblasti udržitelnosti (CSDDD). Jde o klíčovou součást evropské legislativy, která ukládá společnostem povinnost vypořádat se se svými negativními dopady v oblastech životního prostředí a lidských práv v rámci dodavatelského řetězce a některých navazujících činností, jako jsou distribuce nebo recyklace. Legislativa pokrývá mimo jiné dětskou práci, otroctví, znečišťování, emise, odlesňování a jiné ničení ekosystémů. Ačkoli se Rada ohledně podoby směrnice s Evropským parlamentem v prosinci 2023 shodla, finální neúspěch následoval zejména po výhradách ze strany Německa, Itálie i Francie.

Rada EU neschválila směrnici o náležité péči v oblasti udržitelnosti (CSDDD). Jde o klíčovou součást evropské legislativy, která ukládá společnostem povinnost vypořádat se se svými negativními dopady v oblastech životního prostředí a lidských práv v rámci dodavatelského řetězce a některých navazujících činností, jako jsou distribuce nebo recyklace. Legislativa pokrývá mimo jiné dětskou práci, otroctví, znečišťování, emise, odlesňování a jiné ničení ekosystémů. Ačkoli se Rada ohledně podoby směrnice s Evropským parlamentem v prosinci 2023 shodla, finální neúspěch následoval zejména po výhradách ze strany Německa, Itálie i Francie.

Evropský parlament přijal nová pravidla týkající trestných činů v oblasti životního prostředí a souvisejících sankcí. Aktualizovaný seznam činů zahrnuje mimo jiné nelegální obchodování se dřevem, vyčerpávání vodních zdrojů, závažná porušení právních předpisů EU ohledně chemických látek nebo znečištění způsobené loděmi. Pravidla adresují skutky, jako jsou rozsáhlé lesní požáry nebo rozsáhlé znečištění ovzduší, vody či půdy, které vedou ke zničení ekosystému, a jsou proto srovnatelné s tzv. ekocidou. Jednotlivcům a zástupcům firem bude za tyto skutky hrozit až deset let za mřížemi; pokuty pro společnosti budou dosahovat až 5 % jejich celosvětového obratu nebo alternativně až 40 milionů eur.

Společnost T-Mobile ve spolupráci s organizací In IUSTITIA a Nadací Via vyhlásila grantovou výzvu Česko bez předsudků, ve které cílí na prevenci a řešení předsudečného násilí. V rámci výzvy rozdělí celkem 1 500 000 korun neziskovým či příspěvkovým organizacím, neformálním skupinám složeným minimálně ze tří lidí a veřejným vysokým školám, které vyvíjejí projekty ve prospěch ohrožených skupin a věnují se jejich osvětě a vzdělávání nebo je motivují k nahlašování takového jednání. Řádně vyplněnou přihlášku je nutné odeslat do 1. dubna, přičemž maximální výše finanční podpory jednoho projektu dosahuje 200 000 korun.

Na platformě YouTube je nyní možné zhlédnout sérii edukativních videí přibližujících návrhy na vykazování pro malé a střední podniky (SME) podle evropských udržitelných standardů ESRS. Vydala je Evropská poradní skupina pro finanční vykazování EFRAG. Série tří videí pokrývá nejdůležitější body návrhů vykazování pro SME včetně nahlédnutí do standardů, detailní prezentaci návrhu vykazování určeného pro podniky kótované na burze včetně hlavních zjednodušení z první sady ESRS, a stejně tak detailní prezentaci návrhu vykazování pro nekótované SME, pro které jsou vyvinuté dobrovolné standardy. Návrhy vykazování byly vydány 22. ledna, přičemž do 21. května je k nim otevřená veřejná konzultace.

Začalo přihlašování do šestého ročníku soutěže Adapterra Awards oceňující projekty zaměřené na adaptaci na změnu klimatu. Pořádá ji Nadace Partnerství a společnost Integra Consulting, záštitu poskytlo Ministerstvo životního prostředí. Projekty soutěží o finanční a věcné odměny v hodnotě 50 až 100 tisíc korun. Hlavními kategoriemi jsou Krajina, Sídla a Budovy, a speciálně v tomto ročníku je doplňuje ještě kategorie Průmysl. Ocenění mají šanci získat projekty bojující proti suchu, přehřívání měst, důsledkům přívalových dešťů nebo proti erozi půdy. Udělovány budou dále Cena Prahy, Cena Moravskoslezského kraje, Cena Jihočeského kraje, Cena sympatie a speciální ocenění v rámci česko-rakouské spolupráce.

V rámci evropského nástroje na podporu klimatických a environmentálních ambicí LIFE programme investuje Evropská komise přes 233 milionů eur do dvanácti nových strategických projektů napříč Evropou. Finanční podpora putuje do deseti členských států, mezi nimiž je i Česko, a to za účelem dosažení národních klimatických a environmentálních cílů a zvýšení podílu států na zelené tranzici EU. V českém případě budou skrze projekt PROSPECTIVE LIFE implementovány nástroje, které pomohou zvrátit úbytek nejméně 25 živočišných a rostlinných druhů.

Evropská podpůrná síť pro podniky (Enterprise Europe Network) spustila dotační výzvu EENergy, v rámci které mohou malé a střední podniky dosáhnout na dotaci až ve výši 10 000 eur. Tu lze využít na investice, školení pro zaměstnance i poradenství, všechny tyto oblasti je navíc možné kombinovat. Cílem je snížit energetickou náročnost firmy o 5 %, přičemž tento podíl se může vztahovat na celou firmu, ale i na jeden provoz nebo na jeden stroj. Termín podání žádosti je do 15. dubna; možnost mají firmy z celého Česka a není potřeba spolufinancování. Podmínkou nicméně je, aby firma existovala nejpozději od 1. ledna 2023.

Výbor Evropského parlamentu pro životní prostředí přijal návrhy týkající se předcházení vzniku odpadů a redukci odpadů z jídla a textilu v EU. Součástí návrhů jsou vyšší cíle pro redukci odpadu z jídla do roku 2030 i rozšíření odpovědnosti výrobců textilu a obuvi tak, aby pokrývali náklady na sběr, třídění a recyklaci textilního odpadu. Evropský parlament jako celek by měl o tomto návrhu hlasovat v březnu. V EU je každoročně vyprodukováno 60 milionů tun odpadu z jídla a 12,6 milionu tun odpadu z textilu. Globálně je podle odhadů do nových produktů přetaveno pouze méně než 1 procento textilu.

Rada EU a Evropský parlament se předběžně dohodly na aktu o uhlíkově neutrálním průmyslu (tzv. Net-Zero Industry Act). V předběžné dohodě instituce podpořily hlavní cíle daného aktu navržené Evropskou komisí, přičemž připojily několik doplnění včetně zjednodušených pravidel v oblasti stavebních povolení, budování uhlíkově neutrálních průmyslových údolí a jasnějších kritérií pro zadávání veřejných zakázek a pro dražby. Akt o uhlíkově neutrálním průmyslu je jedním z klíčových pilířů průmyslového plánu v rámci Zelené dohody.

Šanghajská, Šen-čenská a Pekingská burza cenných papírů publikovaly nové standardy pro vykazování udržitelného rozvoje pro kótované společnosti, včetně nového požadavku týkajícího se stovek emitentů s vyšší tržní kapitalizací a emitentů kótovaných na dvou burzách, aby od roku 2026 začali povinně zveřejňovat informace o široké škále ESG témat. Pokyny obsahují požadavky na reportování napříč širokou škálou kategorií spadajících do oblasti klimatické změny, ochrany ekosystémů a biodiverzity, oběhového hospodářství, využívání energie, bezpečnosti dodavatelského řetězce či revitalizace venkova. Zahrnutá jsou mimo jiné také témata jako boj proti korupci.

Evropská poradní skupina pro finanční vykazování (EFRAG) zahájila veřejnou konzultaci k návrhu XBRL taxonomie pro první sadu evropských standardů pro udržitelnost. Spuštěna byla také konzultace k návrhu taxonomie XBRL pro reportování podle článku 8. Digitální taxonomie umožňuje označování („tagování“) zpráv o udržitelnosti ve strojově čitelném formátu XBRL. Zúčastněné strany mají možnost systém otestovat a vyplnit online dotazníky do 8. dubna 2024. Po dokončení bude taxonomie sloužit jako základ pro Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) při vypracování návrhu regulačních technických standardů (RTS) pro označování prohlášení ohledně standardů udržitelnosti.

V Česku je vysoké procento velmi neúsporných budov, na jejichž rekonstrukci je nutné se bezodkladně zaměřit, odhalila studie TOP 15 % iniciovaná Českou spořitelnou. Ta je vůbec první komplexní sondou do stavu tuzemského fondu nemovitostí, co se týče jeho energetické náročnosti. Majitelé mohou podle výsledků porovnat, jak na tom jejich budova je oproti zbytku trhu. Banky a investoři zase mají možnost lépe poskytovat poradenství a financování pro projekty, které cílí na zlepšení energetické efektivity budov. Studie TOP 15 % mapuje kolem 3 milionů budov, což představuje celý tuzemský nemovitostní fond. Vychází z analýzy neveřejných dat Ministerstva průmyslu a obchodu v databázi energetických štítků ENEX.

Evropská poradní skupina pro finanční vykazování (EFRAG) zveřejnila na své ESRS Q&A platformě první sadu technických vysvětlivek, které mají zúčastněným stranám pomoci při implementaci standardů týkajících se ESG reportování (ESRS). EFRAG platformu spustila v posledním čtvrtletí roku 2023 za účelem sběru a zodpovězení dotazů technického charakteru. Vysvětlivky pokrývají případy, ve kterých ESRS již poskytuje vhodnou odpověď, a pomáhají zúčastněným stranám v orientaci ohledně toho, kde se v rámci ESRS daný obsah nachází. Vysvětlivky jsou rozděleny do kapitol podle toho, zda spadají pod průřezová témata, nebo zda náleží do environmentální (E), společenské (S) či správní (G) kategorie. První sadu o 12 vysvětlivkách budou brzy následovat další.

Do roku 2040 by měla Evropská unie snížit své čisté emise skleníkových plynů o 90 % oproti úrovním emisí v roce 1990. Doporučuje to Evropská komise vycházející z podrobného posouzení dopadů možných cest k dosažení dohodnuté klimatické neutrality do roku 2050. Samotný návrh legislativy připadne až na příští Komisi, která vzejde z červnových evropských voleb. Aby bylo možné cíle pro rok 2040 dosáhnout, je potřeba plně implementovat již existující evropské zákony pro snížení emisí do roku 2030 alespoň o 55 %, dekarbonizovat průmysl cestou přeorientování se na energii z větru, vody nebo elektrolyzéry, či zvýšit domácí výrobu v oblasti baterií a fotovoltaických článků.

Německá vláda schválila plány na dotování plynových elektráren, které jsou schopné přejít na vodík. V nejbližší době se uskuteční výběrové řízení na čtyři plynové elektrárny o celkovém výkonu až 10 gigawattů. Vláda dále poskytne dotace elektrárnám o výkonu až 500 megawattů, které fungují výhradně na bázi vodíku, a to za účelem výzkumu. Nové elektrárny na plyn budou povinny přejít na vodík do roku 2040. Zařízení budou mít zásadní význam pro to, aby Berlín přiměl východní producenty hnědého uhlí k ukončení provozu uhelných elektráren dříve, než je oficiální termín v roce 2038.

Evropské instituce se předběžně dohodly na podobě směrnice, která zavádí tzv. právo na opravu. Cílem právní úpravy je, aby bylo pro spotřebitele snazší nechat zboží opravit, než si místo něj pořizovat nové. Opravy se mají stát přístupnější, rychlejší, transparentnější a celkově pro zákazníky atraktivnější. Umožnit to má sada nástrojů, součástí které je možnost žádat od výrobce z pozice spotřebitele opravu produktů; Evropský formulář s informacemi o opravách, který mohou servisy nabízet spotřebitelům, Evropská online platforma pro opravy a prodloužení doby odpovědnosti prodávajícího po opravě výrobku o 12 měsíců. Prozatímní dohoda se vztahuje na všechny produkty s požadavky na opravu podle evropské legislativy, například pračky, vysavače nebo mobilní telefony.

Emise CO₂ z odvětví dopravy nadále rostou, a to i přesto, že se EU za posledních 30 let v mnoha oblastech podařilo emise skleníkových plynů snížit, uvádí audit Evropského účetního dvora. V roce 2021 pocházelo ze sektoru dopravy 23 % celkových emisí v EU, přičemž více než polovina z toho připadá na osobní automobily. Od roku 2020 sice začaly emise CO₂ z nových osobních automobilů výrazně klesat, příčinou však bylo hlavně rozšířenější využívání elektromobilů; skutečné emise CO₂ z osobních automobilů se spalovacími motory se nesnížily.

Evropská poradní skupina pro finanční výkaznictví EFRAG vydala návrhy standardů pro vykazování udržitelnosti pro malé a střední podniky v rámci systému vykazování udržitelnosti podle směrnice CSRD. Podle EFRAG mají povinné standardy udržitelnosti podpořit malé a střední podniky při získávání lepšího přístupu k financování, a navíc umožnit dostupnost standardizovaných informací. Současně EFRAG zahájila veřejnou konzultaci k návrhům standardů, která bude otevřena do 21. května 2024.

Po zapracování poznatků z připomínkového řízení zveřejnilo Ministerstvo financí v polovině ledna novou verzi zákona o účetnictví. Jeho účinnost se nyní očekává od začátku roku 2025. Zákon mimo jiné přenese důraz z účtování na výkaznictví a rozšíří možnost využívání funkční měny, tj. měny, kterou si firmy zvolí pro vedení účetnictví. To se navíc pro mnohé malé subjekty velmi zjednoduší, př. jeho povinnost zcela odpadne jako v případě drobných spolků.

Evropský parlament podpořil návrh Evropské komise na dvouletý odklad odvětvových pravidel pro průmysl z oblastí ropy a zemního plynu, těžby, silniční dopravy, potravinářství, strojírenství, zemědělství, energetiky a textilu. Odklad sníží regulatorní zátěž společností a poskytne jim čas, aby se mohly soustředit na implementaci prvotního, širšího ESG reportování, které musejí zahrnout do svých zpráv od roku 2024 dále podle směrnice CSRD. V další fázi je nutné schválení členskými státy EU.

Evropská unie v roce 2022 vyvezla mimo své členské státy 32 milionů tun odpadu. Oproti roku 2021 šlo o pokles o 3 %. Vyplývá to z dat týkajících se obchodování s odpadem, která zveřejnil Eurostat. Největší množství odpadu bylo vyvezeno do Turecka, kde skončilo 12,4 milionu tun, což činí 39 % exportovaného odpadu. 55 % z veškerého vyvezeného odpadu představovalo téměř 18 milionů tun odpadního železa a oceli. Naopak dovoz odpadu do EU, na kterém se v nezanedbatelné míře podílelo Spojené království, poklesl oproti roku 2021 o 5 % na necelých 19 milionů tun.

Evropský parlament schválil legislativu, která pomůže evropským spotřebitelům. Zavádí totiž standardy pro lepší označování produktů a zakazuje tzv. greenwashing, tedy klamavá tvrzení o ekologických vlastnostech produktů. Směrnice umožní používat pouze značky udržitelnosti, které jsou certifikované, nebo jsou zavedené veřejnými orgány. Upraví také podobu údajů týkajících se trvanlivosti, informace o záruce budou muset být lépe vidět. Vznikne také nová etiketa upozorňující na prodlouženou záruku.

Do 17. března mají obce možnost podat přihlášku do druhého ročníku soutěže Zelená obec roku, kterou pořádá skupina ČSOB. Obce angažující se v udržitelné oblasti se utkají o ocenění Zelená obec roku a až 300 tisíc korun pro svůj další rozvoj. Soutěž zahrnuje speciální kategorii nazvanou Sociální počin roku a nově také kategorii Zelená obec roku – statutární město. Záštitu nad projektem převzalo Ministerstvo životního prostředí, Svaz měst a obcí ČR a Rada pro šetrné budovy. Loňský ročník projektu získal od čtenářů Hospodářských novin ocenění ESG počin roku.

Královéhradecký kraj ve spolupráci s Centrem investic, rozvoje a inovací Královéhradeckého kraje (CIRI) spustil finanční podporu zajímavých a inovativních projektů. Do 31. ledna je možné podat žádost o dotaci ve formě dekarbonizačních voucherů, které mohou být poskytnuty na nákup certifikací, analýz, studií nebo přístupů do aplikací souvisejících s ochranou životního prostředí, chemickým managementem nebo sociální odpovědností. Do konce listopadu je otevřený dotační titul cílený na udržitelnou textilní výrobu. Žádost je možné podat na webu Královéhradeckého kraje.

Úspěšné udržitelné projekty mají možnost se nominovat do konferenčního programu druhého ročníku Czech & Slovak Sustainability Summitu, který se bude konat v dubnu. Ty nejpřínosnější mohou získat ocenění Sustainability Star 2024, které jim přinese publicitu a možnost užívat logo ocenění. Všechny prezentace projektů jsou před zařazením do programu posuzovány Vědeckou radou, a ty schválené budou pro účastníky Summitu vystaveny v Galerii posterů. Bezplatné přihlášky jsou přijímány do 9. února; nominační formulář je přístupný na níže uvedeném odkazu.

V roce 2023 v Česku přibyl instalovaný výkon fotovoltaických elektráren o velikosti 1 gigawattu. Vyplývá to z dat Solární asociace. Celkem přibylo téměř 83 tisíc jednotek fotovoltaických elektráren, což oproti roku 2022, který byl v českých podmínkách rekordní, představuje nárůst počtu nových elektráren o 145 procent. Za zrychleným růstem solárního sektoru stojí hlavně domácnosti; v uplynulém roce bylo pokryto panely na 80 tisíc střech. Připojovat se začínají ale také elektrárny o větším výkonu spadající pod firmy, nebo první solární parky. Do sítě bylo v roce 2023 připojeno i 25 elektráren, jejichž výkon přesahuje 1 megawatt-peak.

Společnost CIRAA aktuálně provádí pro potřeby Ministerstva průmyslu a obchodu průzkum, který má za cíl zmapovat stav cirkularity v českém průmyslu. Výsledky průzkumu pomohou identifikovat současný stav a potřeby firem v oblasti udržitelného rozvoje a stanou se základem pro vývoj metodik cirkulárního auditu a hodnocení dotačních projektů. Dotazník je anonymní a můžete jej vyplnit skrze níže uvedený odkaz do 21. ledna.

Nejmodernější české datacentrum DC7, které spadá pod společnost T-Mobile, čeká významné rozšíření o nové křídlo pokryté privátní 5G sítí určenou k monitorování prostředí. S novým zázemím nabízejícím nejvyšší standardy zabezpečení, se datové centrum rozroste o čtyři datové sály a až 780 rack skříní. Současně T-Mobile připravuje výstavbu fotovoltaické elektrárny přímo v areálu datového centra. DC7 je v souladu s ESG strategií T-Mobile ze 100 % napájeno zelenou energií. Teplo z datových sálů je využíváno pro vytápění kancelářských, skladových a společných prostor; zbytkové teplo předehřívá dieselové agregáty.

Obce a města si mohou na webu Ministerstva životního prostředí nově vypočítat, jak se zavedení zálohového systému propíše do jejich kasy, a to díky nové kalkulačce. Nástroj vznikl proto, že se mezi starosty a lidmi šíří nepravdy o ekonomickém dopadu zálohování na obce. Budoucí operátor bude přitom povinen odvádět část nevybraných záloh ve výši 15 % obcím. Po výpočtu ztrát a nových příjmů se celkově zvedne příjem obecních rozpočtů v průměru o 39 korun na občana.

Poradní orgán Evropské komise EFRAG spustil veřejnou konzultaci k návrhům „implementačních manuálů“ k evropským standardům pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS). První z dokumentů se týká kroků při stanovování tzv. dvojí materiality. Další se věnuje požadavkům pro podávání zpráv o hodnotovém řetězci, a ve třetím případě jde o návrh kompletního seznamu podrobných požadavků obsažených v jednotlivých nařízeních týkajících se zveřejňování a aplikace standardů. Zúčastněné strany mohou dokumenty připomínkovat do 2. února 2024.

S prvním dnem roku 2024 vešla v platnost Směrnice o minimální dani. Ta zavádí minimální sazbu daně 15 % pro nadnárodní korporace působící v EU. Směrnice se má postarat o efektivní zdanění v případě, kdy se mateřská společnost nachází mimo EU v zemi s nízkým zdaněním, jež neuplatňuje rovnocenná pravidla. Pravidla se budou vztahovat na nadnárodní skupiny podniků a velké domácí skupiny v EU s příjmy přes 750 milionů eur ročně. EU je tak jedním z prvních, kdo zavádí daňové reformy dohodnuté na úrovni OECD v reakci na digitalizaci a globalizaci.

Sedm z deseti respondentů se zabývá udržitelností a hledá řešení, jak zmírnit dopad na životní prostředí, vyplývá z aktuální vlny průzkumu Index očekávání firem, který provádí ČSOB. Mladé a začínající firmy kladou důraz hlavně na investice do inovací a růstu byznysu, zkušení podnikatelé, kteří na trhu působí přes deset let, se více zaměřují právě na udržitelnost. V případě mladých firem se udržitelností zabývá 63 procent dotázaných, u starších je to až 73 procent.

Členské státy EU se předběžně dohodly na podobě směrnice o zlepšení podmínek práce v rámci digitálních platforem. Těmi se rozumí především firmy jako Uber, Wolt, Bolt nebo Rohlík. Pracovníkům platforem, kteří pracují v režimu OSVČ, nová legislativa usnadní stát se klasickými zaměstnanci využívajícími souvisejících benefitů. Směrnice vyjmenovává pět kritérií, která určují, zda platforma odpovídá statusu zaměstnavatele, přičemž k naplnění postačí dvě z nich. Pravidla musejí v následných krocích evropské orgány schválit formálně.

Evropský parlament a Rada dosáhly předběžné dohody ohledně směrnice o náležité péči v oblasti udržitelnosti podniků (CSDDD), jejímž cílem je posílit ochranu životního prostředí a lidských práv v EU i globálně. Směrnice ukládá velkým společnostem povinnosti v oblastech týkajících se skutečných a potenciálních nepříznivých dopadů na lidská práva a životní prostředí, a to s ohledem na jejich vlastní činnost, činnost jejich dceřiných společností i činnost obchodních partnerů. Dohodu musejí obě evropské instituce ještě formálně potvrdit.

Evropský parlament a Rada se dohodly na nové regulaci týkající se stavebních produktů. Nová pravidla urychlí a upraví evropský systém standardizace tak, aby výrobci měli usnadněné uvádění svých produktů na trh. Veřejné orgány budou moci využívat udržitelnost jako jedno z kritérií pro zadávání veřejných zakázek na stavební práce. Nařízení dále poskytne širší možnosti opětovného využití stavebních produktů. Dalším z důsledků nové regulace bude rozsáhlejší digitalizace a větší udržitelnost odvětví díky digitálnímu produktovému pasu.

Vláda uvolní 3,5 miliardy korun na snížení regulované složky ceny elektřiny firmám připojeným na vysoké a velmi vysoké napětí. Takto energeticky náročným firmám se sníží platby za obnovitelné zdroje v průměru o dvě třetiny. Podle odhadů Energetického regulačního úřadu klesne měsíční platba firem za rezervovaný příkon z původních 365 tisíc korun za rezervovanou megawatthodinu na 115 tisíc korun. Podpora se dotkne skoro 25 tisíc odběrných míst; bude platit od ledna.

Vláda uvolní 3,5 miliardy korun na snížení regulované složky ceny elektřiny firmám připojeným na vysoké a velmi vysoké napětí. Takto energeticky náročným firmám se sníží platby za obnovitelné zdroje v průměru o dvě třetiny. Podle odhadů Energetického regulačního úřadu klesne měsíční platba firem za rezervovaný příkon z původních 365 tisíc korun za rezervovanou megawatthodinu na 115 tisíc korun. Podpora se dotkne skoro 25 tisíc odběrných míst; bude platit od ledna.

Evropský parlament a Rada dosáhly předběžné dohody ohledně revidovaného rámce ekodesignu pro udržitelné výrobky. Nová pravidla zajistí, že budou produkty odolnější, spolehlivější a snadněji znovuvyužitelné. Bude jednodušší je opravit a recyklovat; spotřebuje se na ně méně zdrojů, energie a vody. Požadavky na produkty dále upravují praktiky spojené s předčasným zastaráváním zboží. Evropská komise zároveň některým skupinám produktů přidělila prioritu ohledně přijetí nové legislativy. Jsou mezi nimi železo, ocel, hliník, textil, nábytek, pneumatiky, čisticí prostředky, barvy, maziva nebo chemikálie. Nová pravidla ještě musí Parlament a Rada schválit formálně.

V pátek 8. prosince se Evropský parlament a Rada shodly na nových pravidlech pro sektor budov. Směrnice o energetické účinnosti budov zavádí nové cíle pro snížení spotřeby energie v rezidenčních budovách, odklon od kotlů na fosilní paliva do roku 2040 nebo zákaz dotací pro samostatné kotle na fosilní paliva. Do roku 2030 budou muset být všechny nové budovy bezemisní, veřejné budovy už o dva roky dřív. Konečnou verzi směrnice musí nyní formálně potvrdit obě instituce.

V pátek 8. prosince se Evropský parlament a Rada shodly na nových pravidlech pro sektor budov. Směrnice o energetické účinnosti budov zavádí nové cíle pro snížení spotřeby energie v rezidenčních budovách, odklon od kotlů na fosilní paliva do roku 2040 nebo zákaz dotací pro samostatné kotle na fosilní paliva. Do roku 2030 budou muset být všechny nové budovy bezemisní, veřejné budovy už o dva roky dřív. Konečnou verzi směrnice musí nyní formálně potvrdit obě instituce.

Firmy budou moci nově využít web „Zelená transformace“, který spustil Svaz průmyslu a dopravy. Díky portálu zájemcům o základní orientaci v tématu odpadá nutnost procházet rozsáhlý Národní klimaticko-energetický plán. Rozcestník poskytuje základní informace o klimaticko-energetické transformaci a o souvisejících možnostech podpory v českém i evropském kontextu. Stránky se dále věnují přehledu legislativy včetně nových návrhů Evropské komise nebo příkladům dobré praxe z prostředí firem a jejich aktivit, které přispívají ke snižování emisí. V neposlední řadě pak stránky pomáhají bořit mýty, které jsou v české společnosti ohledně přechodu na nízkouhlíkové hospodářství rozšířené.

Firmy budou moci nově využít web „Zelená transformace“, který spustil Svaz průmyslu a dopravy. Díky portálu zájemcům o základní orientaci v tématu odpadá nutnost procházet rozsáhlý Národní klimaticko-energetický plán. Rozcestník poskytuje základní informace o klimaticko-energetické transformaci a o souvisejících možnostech podpory v českém i evropském kontextu. Stránky se dále věnují přehledu legislativy včetně nových návrhů Evropské komise nebo příkladům dobré praxe z prostředí firem a jejich aktivit, které přispívají ke snižování emisí. V neposlední řadě pak stránky pomáhají bořit mýty, které jsou v české společnosti ohledně přechodu na nízkouhlíkové hospodářství rozšířené.

Firmy budou moci nově využít web „Zelená transformace“, který spustil Svaz průmyslu a dopravy. Díky portálu zájemcům o základní orientaci v tématu odpadá nutnost procházet rozsáhlý Národní klimaticko-energetický plán. Rozcestník poskytuje základní informace o klimaticko-energetické transformaci a o souvisejících možnostech podpory v českém i evropském kontextu. Stránky se dále věnují přehledu legislativy včetně nových návrhů Evropské komise nebo příkladům dobré praxe z prostředí firem a jejich aktivit, které přispívají ke snižování emisí. V neposlední řadě pak stránky pomáhají bořit mýty, které jsou v české společnosti ohledně přechodu na nízkouhlíkové hospodářství rozšířené.

V obcích Česká Lípa, Neratovice a Tanvald se chýlí ke konci výstavba a modernizace optické infrastruktury. Moderní způsob internetového připojení, kterých v obcích zajišťuje společnost T-Mobile, bude fungovat na principu sdílené sítě, což obcím a jejich obyvatelům umožní svobodný výběr konečného poskytovatele služeb. V rámci projektů T-Mobilu se optického připojení dočkají nejen bytové nebo rodinné domy, ale také městské úřady, služebny městské policie, školy nebo nemocnice.

V obcích Česká Lípa, Neratovice a Tanvald se chýlí ke konci výstavba a modernizace optické infrastruktury. Moderní způsob internetového připojení, kterých v obcích zajišťuje společnost T-Mobile, bude fungovat na principu sdílené sítě, což obcím a jejich obyvatelům umožní svobodný výběr konečného poskytovatele služeb. V rámci projektů T-Mobilu se optického připojení dočkají nejen bytové nebo rodinné domy, ale také městské úřady, služebny městské policie, školy nebo nemocnice.

Jediný velký evropský výrobce baterií pro elektrická vozidla Northvolt, který sídlí ve Švédsku, přišel s novou sodík-iontovou baterií. Technologie představuje oproti současným alternativám levnější a udržitelnější řešení. Má navíc potenciál snížit evropskou závislost na surovinách z Číny a dalších asijských zemí, výroba baterie se totiž obejde bez použití lithia, niklu, grafitu a kobaltu. Northvolt se chystá technologii představit zákazníkům v příštím roce.

Od začátku roku 2025 budou obce povinně zřizovat místa, na kterých budou moci občané odložit nepotřebný textil a obuv. Vyplývá to ze zákona o odpadech schváleného v roce 2020. Momentálně jsou kontejnery na textil umístěny zhruba na 10 tisíci místech po Česku. Podle revize směrnice o odpadech budou na náklady spojené se sběrem a svozem obcím v budoucnu přispívat samotní výrobci textilu a obuvi. Ročně se podle Ministerstva životního prostředí v zemi vyhodí okolo 180 tisíc tun textilu, což jsou asi 3 až 4 % z celkového odpadu v černých popelnicích.

Evropská komise otevřela výzvu k předkládání návrhů v rámci Inovačního fondu na rok 2023 s rekordním rozpočtem 4 miliardy eur. Je určená na podporu zavádění inovativních dekarbonizačních technologií. Výzva je financována z výnosů evropského systému pro obchodování s emisemi EU ETS. Na posílení průmyslové výrobní kapacity, vedoucího postavení v oblasti technologií a odolnosti dodavatelského řetězce v Evropě je k dispozici 1,4 miliardy eur. Projekty budou hodnoceny na základě jejich potenciálu snižovat emise skleníkových plynů, podle stupně inovací, vypracovanosti, replikovatelnosti a efektivity nákladů. Výsledky budou známy ve čtvrtém čtvrtletí roku 2024.

Evropská komise otevřela výzvu k předkládání návrhů v rámci Inovačního fondu na rok 2023 s rekordním rozpočtem 4 miliardy eur. Je určená na podporu zavádění inovativních dekarbonizačních technologií. Výzva je financována z výnosů evropského systému pro obchodování s emisemi EU ETS. Na posílení průmyslové výrobní kapacity, vedoucího postavení v oblasti technologií a odolnosti dodavatelského řetězce v Evropě je k dispozici 1,4 miliardy eur. Projekty budou hodnoceny na základě jejich potenciálu snižovat emise skleníkových plynů, podle stupně inovací, vypracovanosti, replikovatelnosti a efektivity nákladů. Výsledky budou známy ve čtvrtém čtvrtletí roku 2024.

Evropská komise oznámila zahájení první pilotní aukce v rámci Evropské vodíkové banky, která pomůže rozvoji trhu s obnovitelným vodíkem. Počáteční výnosy z obchodování s emisemi ve výši 800 milionů eur budou poskytnuty prostřednictvím Inovačního fondu. Cílem je překlenout rozdíl mezi výrobní cenou a cenou, kterou jsou spotřebitelé v současné době ochotni zaplatit. Na trhu totiž výroba neobnovitelného vodíku stále vyjde levněji. Obnovitelný vodík hraje zásadní roli v budoucím evropském energetickém mixu v souladu s dekarbonizačními cíli.

Platforma Green0Meter spadající pod společnost ČSOB spouští digitální rozcestník Green0Meter Marketplace. Zástupcům firem nový nástroj pomůže odhadnout uhlíkové stopy, zjistit, jaké povinnosti z oblasti ESG reportingu se jich týkají, nebo získat odborné poradenství. Uhlíkovou stopu by nyní mělo být možné odhadnout skrze nástroj Green0Meteru Marketplace do 5 minut.

V rámci programu „Záruka Elektromobilita – I. výzva“ nabídne ministerstvo průmyslu a obchodu soukromým firmám dotace na nákup nových aut poháněných baterií nebo vodíkem. Program bude financovaný Evropskou unií skrze Národní plán obnovy. Ministerstvo spustí výzvu 1. prosince, přičemž firmy budou moci žádat o podporu až do konce září 2025. Dosáhnou na ni pouze v případě, že si pořídí bateriový či vodíkový vůz s pomocí úvěru, za nějž se zaručí Národní rozvojová banka. Souhrnná podpora bude až ve výši 1,65 miliardy korun; dalších tři sta milionů je určených na podporu pořízení a výstavby dobíjecích stanic.

Spotřebitelé na celém světě jsou ochotni platit více za výrobky s nižším dopadem na životní prostředí, ukazuje studie společnosti Bain & Company. Zároveň však mnozí spotřebitelé stále považují udržitelnou spotřebu za příliš drahou a zaměřují se na jiné aspekty udržitelnosti výrobků než společnosti, které produkty vyrábějí. V rámci průzkumu, kterého se zúčastnilo přes 23 000 spotřebitelů globálně, jich 50 % uvedlo, že udržitelnost je pro ně jedním ze čtyř hlavních nákupních kritérií. Respondenti navíc globálně uvedli, že by za minimalizaci environmentálních dopadů byli ochotni zaplatit v průměru o 12 % více.

Společnost T-Mobile na začátku následujícího roku spustí přihlašování do grantového řízení, v němž rozdělí 1 500 000 korun na pomoc proti tzv. předsudečnému násilí. T-Mobile podpoří organizace, které přímo pomáhají skupinám ohroženým předsudečným násilím, šíří osvětu a těm, které zvyšují motivaci obětí trestné činy hlásit. Pro zájemce je na 14. prosince připravený webinář, který představí zaměření a průběh grantového procesu. O finanční podporu budou moci žádat neziskové a příspěvkové organizace, neformální skupiny i vysoké školy. Odborným garantem řízení je organizace In IUSTITIA, administrátorem je Nadace VIA.

Evropský parlament a Rada se ve čtvrtek předběžně dohodly na revidované podobě evropských postupů týkajících se přepravy odpadu. Podle nových opatření budou platit přísnější pravidla pro ochranu životního prostředí a lidského zdraví. Bude zakázáno vyvážet plastový odpad do zemí, které nejsou členskými státy OECD, a přeprava odpadu za účelem likvidace v jiné zemi EU bude povolena pouze výjimečně. Legislativa stanovuje, že s odpady přepravovanými mimo EU musí být nakládáno způsobem šetrným k životnímu prostředí.

Do mezirezortního připomínkového řízení míří novela zákona o obalech, podle které by se mělo recyklovat více než 2,5 miliardy kusů PET lahví a plechovek ročně. Systém zálohování by mohl být spuštěn v polovině roku 2025 a celkem by mělo vzniknout asi 11 tisíc sběrných míst. Zákazník při nákupu obalů zaplatí zálohu ve výši 4 koruny, která mu bude vrácena, pokud nepoškozený a nesešlápnutý obal s etiketou a EAN kódem vrátí. Novela dále upravuje také odkládání a zpoplatnění odpadů, jako jsou reklamní tiskoviny.

Evropský parlament a Rada dosáhly předběžné dohody na zákoně o obnově přírody (EU Nature Restoration Law). Legislativa stanovuje za cíl obnovit do roku 2030 nejméně 20 % evropské pevniny a moří, a do roku 2050 všechny ekosystémy, které obnovu potřebují. Kontroverzní opatření týkající se zemědělských ekosystémů byla nakonec výrazně pozměněna. Byly odstraněny požadavky na obnovení 10 % zemědělské půdy. Naopak přidána byla nouzová brzda pro zmrazení cílů v oblasti zemědělské půdy v případě, že by měly dopad na potravinovou bezpečnost nebo produkci. Na ústupky došlo také v oblasti zavlažování rašelinišť.

Zelená výzva, kterou společně vyhlásily napříč finančním sektorem společnosti ČSOB a Mastercard, už zná svého vítěze. V přepočtu na zaměstnance získala nejvíce zelených kilometrů společnost Up Česká republika. V absolutním měřítku pak nejvíce kilometrů nasbírala ČSOB. V rámci výzvy šlo o to, vyměnit cestování do práce a z práce autem za udržitelnější způsob dopravy. Nejvíce využívaným dopravním prostředkem byl vlak s více než 711 tisíci najetými kilometry, následovalo metro s 397 tisíci a autobus s 339 tisíci kilometry. Celkově zaměstnanci napříč společnostmi nasbírali přes 2 miliony zelených kilometrů a ušetřili tak 252 tisíc kg CO₂.

Více než 2 miliony evropských rodinných domů by mohly do roku 2050 dosáhnout plné energetické soběstačnosti, předpovídá studie, kterou vedli výzkumníci z Technologického institutu v německém Karlsruhe. Potenciál mají zejména budovy v regionech s nízkou sezónností a vysokými náklady na elektřinu. Za současných podmínek je 53 procent ze 41 milionů budov technicky schopno se zásobovat pouze z lokálního slunečního záření skrze střešní instalace, tedy nezávisle na vnější infrastruktuře. Tento podíl by se mohl do roku 2050 zvýšit až na 75 procent.

Ministerstvo průmyslu a obchodu publikovalo Plán pro malé a střední reaktory v ČR. Jde o zdroje s elektrickým výkonem do 700 megawattů s možností modulární konstrukce. Energetické bloky s reaktory mají potenciál být z pohledu dekarbonizačních cílů vhodnou náhradou uhelných bloků a velkých tepláren. Publikace mezi závěry uvádí potřebu nastavit financování na základě co nejefektivnější alokace rizik mezi zúčastněné strany nebo to, že finanční instituce očekávají návrh konkrétního projektu pro stanovení parametrů a možností financování. Mimo Rusko a Čínu zatím nejsou modulární reaktory komerčně využívány.

Evropská komise dala zelenou českému programu na podporu výstavby a provozu nových nebo konvertovaných zařízení na výrobu udržitelného biometanu v hodnotě 2,4 miliardy eur. Program, který poběží do konce roku 2025, má podle očekávání sloužit hlavně malým a středním podnikům nebo společenstvím pro obnovitelné zdroje na projekty s instalovaným výkonem do 6 megawattů. Program byl schválen za situace, kdy je Česko ohledně bioplynek pozadu oproti ostatním evropským státům; zatímco například Francie má 477 biometanových stanic, Česko jich má pouze šest.

Česká bankovní asociace se společností CRIF – Czech Credit Bureau vytvořily automatizovaný ESG dotazník, který firmám začne nabízet šest českých bank. Konkrétně se jedná o Českou spořitelnu, ČSOB, ING Bank, Komerční banku, Raiffeisenbank a UniCredit Bank. Hlavním účelem společného dotazníku je lepší orientace firem v oblasti udržitelnosti a ESG ukazatelů; bankám pak bude dotazník sloužit k naplňování povinných regulatorních požadavků v oblasti ESG reportování. Následné sdílení dat mezi bankami navíc sníží firmám administrativní zátěž.

Evropská komise zveřejnila třetí výroční zprávu o screeningu přímých zahraničních investic a statistiky o kontrole vývozu. Vyplývá z ní, že v roce 2022 činily celosvětové přímé zahraniční investice v EU 1,2 bilionu euro. To je meziroční pokles o 14,3 procent oproti roku 2021. Největším zahraničním investorem zůstaly USA, na které připadá 32,2 procent všech zahraničních akvizic a 46,5 procent všech investic na zelené louce. Podíl investic na zelené louce do EU pocházejících z Číny se snížil, umístila se na pátém místě s podílem 3,9 procenta.

Do 28. listopadu probíhá veřejná konzultace k racionalizaci požadavků na vykazování. Ta byla zahájena na základě ohlášeného cíle Evropské komise snížit administrativní zátěž pro evropské firmy o 25 %. Zpětnou vazbu mohou v rámci konzultace dát zapojené strany včetně občanů na webu Evropské komise, kde pak budou obdržené odpovědi publikovány a hodnoceny.

Pod záštitou Poslanecké sněmovny se 3. listopadu uskuteční předávání prvního ročníku cen Zlatá vážka: Czech Social Business Awards. Udílení cen vyhlásily Deklarace odpovědného podnikání a společnost ČSOB. Cílem je přinášet inspiraci v oblasti spolupráce mezi sociálními podniky, korporátními společnostmi, státní správou i samosprávou. Mezi nominovanými v celkem 6 kategoriích jsou například Institut pro památky a kulturu, poslankyně Olga Richterová nebo Královehradecký kraj a rozvojová agentura Královéhradeckého kraje CIRI, partner CSRD.cz.

Aktualizované národní klimaticko-energetické plány napříč státy EU nejsou dostatečné pro dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Vyplývá to z analýzy představené evropskými klimatickými organizacemi a evropskou sítí CAN Europe. Český návrh klimaticko-energetického plánu vláda schválila minulý týden. Český plán podle analýzy ve srovnání s podobnými projekty v zahraničí mimo jiné podceňuje náklady i čas potřebný na výstavbu nových jaderných reaktorů a klade zbytečně nízké limity na rozvoj obnovitelných zdrojů.

Evropská komise aktualizovala Evropský strategický plán pro energetické technologie (SET Plan). Pomůže harmonizovat strategické cíle nastavené původní verzí plánu se Zelenou dohodou nebo plánem REPowerEU. Dále zajistí sjednocený přístup směrem k dosažení evropských cílů v oblasti dekarbonizace. Komise v revizi stanovila nové priority u témat, jako jsou udržitelný design, rozvoj dovedností nebo výzkum a inovace, a rozšířila dosavadní škálu technologií tak, aby zahrnovala všechny strategické technologie obnovitelných zdrojů.

Evropská komise předložila Evropský akční plán pro větrnou energii. Jde o okamžitá opatření, která mají zajistit, že přechod na čistou energii nebude poškozovat konkurenceschopnost průmyslu. Balíček se zaměřuje na šest oblastí, kterými jsou rychlejší povolovací procesy, zdokonalení koncepce aukcí, usnadnění přístupu k financování ze strany EU, spravedlivé a konkurenceschopné mezinárodní prostředí, partnerství v oblasti dovedností a aktivní účast průmyslu spolu se závazky členských států.

Automobilka Tatra Trucks spolu s partnery projektu v pondělí představila v Ostravě na konferenci H2 Fórum 2023 prototyp vozu Tatra Force e-Drive s vodíkovými palivovými články. Kombinací tradičního podvozku Tatra a vodíkového pohonu má vzniknout unikátní bezemisní řešení nabízející široké možnosti konfigurací a využití. Vývoj vozidla probíhá pod pětičlenným konsorciem, které vede společnost ÚJV Řež stojící za realizací prvního českého vodíkového autobusu TriHyBus.

Evropská komise oznámila, že plánuje odložit klíčové aspekty CSRD, včetně přijetí požadavků na zveřejňování informací o udržitelnosti specificky pro jednotlivá odvětví, a požadavků na reportování udržitelnosti u společností mimo EU. Přijetí evropských standardů pro vykazování udržitelnosti (ESRS) pro jednotlivá odvětví bylo podle návrhu zveřejněného společně s pracovním programem Komise pro rok 2024 odloženo z konce června 2024 o dva roky. Zjednodušování pravidel vychází ze závazku předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové snížit požadavky na reporting o 25 %.

Deset evropských měst, mimo jiné německý Mannheim nebo rumunská Kluž, získalo označení „EU mise pro klimaticky neutrální a chytrá města”. Jde o jednu z misí v rámci programu Horizont Evropa. Označení usnadní přístup k veřejným a soukromým finančním prostředkům pro dosažení klimatické neutrality. Zahrnuje v sobě uznání úspěšného vypracování Klimatického závazku města, který nastiňuje celkovou vizi klimatické neutrality města a obsahuje akční plán i investiční strategii.

Evropská rada přijala nový zákon směřující k dekarbonizaci letectví. Hlavním cílem iniciativy RefuelEU, která je klíčovou součástí balíčku Fit for 55, je zvýšit poptávku po udržitelných leteckých palivech (SAF) a zároveň zajistit rovné podmínky na trhu letecké dopravy v Evropské unii. Legislativa by měla řešit současnou situaci kolem SAF paliv zahrnující nízkou nabídku a ceny mnohem vyšší než u fosilních paliv.

Téměř každá druhá společnost v České republice zatím uhlíkovou stopu nepočítá nebo své výsledky odmítá z různých důvodů zveřejnit, vyplývá z průzkumu Carbon Tracker 2023. Výpočtu uhlíkové stopy se nejvíce věnují společnosti působící v oblasti dopravy, IT a telekomunikací; tradičně také banky a pojišťovny. Výsledky průzkumu od Climate & Sustainable Leaders zahrnují informace o uhlíkové stopě od 76 ze 155 největších českých společností podle obratu v roce 2022.

Do Zelené výzvy ČSOB a společnosti Mastercard se postupně od jejího spuštění v polovině srpna zapojilo celkem 12 finančních institucí. Během výzvy, která probíhá do konce října, zaměstnanci zapojených společností při cestě do práce a z práce vyměňují auto za ekologičtější prostředek, například chůzi, kolo, koloběžku nebo MHD. Dohromady zatím účastníci nasbírali 1 016 222 zelených kilometrů a ušetřily tak 125 572 kg CO₂. Mastercard za každých 20 kg takto ušetřených emisí vysadí jeden strom.

Saúdská Arábie spustí počátkem příštího roku systém emisních povolenek. Umožní společnostem kompenzovat své emise nákupem povolenek od projektů, které emise skleníkových plynů dobrovolně snižují nebo odstraňují. Účast v systému, který je v souladu s článkem 6 Pařížské dohody, je dobrovolná. Systém je otevřený veřejnému i soukromému sektoru včetně dceřiných společností zahraničních firem.

Evropský parlament ve čtvrtek přijal dobrovolný standard pro použití označení „evropský zelený dluhopis“ (European Green Bond). Jde o první standard takového druhu na světě. Investorům systém umožní nasměrovat prostředky do udržitelnějších technologií a podniků; pro společnosti emitující dluhopisy bude znamenat větší jistotu, že jejich dluhopisy budou vyhovovat investorům. Předpisy jsou v souladu s taxonomickým rámcem EU, který definuje, které ekonomické aktivity považuje EU za udržitelné. Na konečném znění textu se Evropský parlament a Rada shodly na konci února, toto je tedy finální fáze schválení nové legislativy.

Obchodní řetězec Albert publikoval v pořadí druhý ESG report. Jako jeden z pilířů strategie udržitelnosti v něm uvádí boj proti plýtvání potravinami. Společnost v reportu deklaruje, že v roce 2022 snížila podíl neprodaných potravin na celkovém objemu na 1,04 %. V loňském roce Albert podle zprávy daroval potřebným 2 800 tun potravin a pro rok 2023 se zavazuje darovat prostřednictvím potravinových bank minimálně 3 000 tun jídla. Report nově obsahuje přílohy s daty za jednotlivé oblasti.

Evropský mechanismus uhlíkového vyrovnávání na hranicích (CBAM) vstoupil 1. října do přechodné fáze. CBAM je klíčovým nástrojem EU v boji proti uhlíkovým emisím a jedním z hlavních pilířů ekologického balíčku „Fit for 55“. Má vyrovnat ceny uhlíku mezi domácími a importovanými produkty. Ve své přechodné fázi, která má všem zúčastněným stranám sloužit k nashromáždění zkušeností, se CBAM bude vztahovat pouze na dovoz cementu, železa, oceli, hliníku, hnojiv, elektřiny a vodíku.

Skoro polovina českých firem si uvědomuje nespokojenost zaměstnanců s úrovní odměňování a nabídkou zaměstnaneckých benefitů, vyplývá mimo jiné z průzkumu společnosti EY. Ten proběhl na přelomu května a června na vzorku 70 společností napříč sektory v Česku. Tři čtvrtiny firem jsou podle průzkumu připraveny měnit svá schémata benefitů jen za podmínky, že se tím nezvýší finanční zatížení firmy.

Evropská komise přijala opatření na ochranu životního prostředí v rámci evropské chemické politiky REACH, která mají omezit mikroplasty záměrně přidávané do výrobků. Nová pravidla mají zabránit uvolnění přibližně půl milionu tun mikroplastů do životního prostředí. Omezení se vztahuje na všechny syntetické polymerní částice o velikosti méně než pět milimetrů, které jsou organické, nerozpustné a odolné vůči rozkladu, například na granulovaný výplňový materiál používaný u umělých sportovních povrchů.

Dvě třetiny firem v Česku nemají ve svém vozovém parku žádné elektromobily, ukazují výsledky průzkumu společnosti Schneider Electric. Pořízení nejčastěji brání vysoká pořizovací cena, malý dojezd, energetická náročnost nebo potřeba vybudovat vlastní nabíjecí infrastrukturu. Pořídit si elektromobily do budoucna zvažuje 40 % firem, 37 % neví a 23 % to rovnou zavrhuje.

Z průzkumu společnosti KPMG vyplývá, že jen čtvrtina vedoucích pracovníků zahrnutých podniků je přesvědčena, že jejich firma dokáže splnit požadavky ohledně ESG reportingu v souladu se související jurisdikcí v USA, EU a dalších oblastech. Nejvýznamnější tlak na zvýšení úsilí v oblasti udržitelnosti podle průzkumu nevyvíjejí regulátoři, ale partneři v rámci dodavatelského řetězce. 92 % společností zahrnutých v průzkumu má sídlo v Severní Americe.

Evropský parlament a Rada dosáhly předběžné dohody ohledně nových pravidlech, která mají aktualizovat stávající seznam zakázaných obchodních praktik v rámci EU. Doplní jej o další problematické marketingové metody souvisejících s greenwashingem a předčasným zastaráváním zboží. Zakázaná mají být obecná tvrzení jako „šetrný k životnímu prostředí“, „přírodní“, „klimaticky neutrální“ nebo „ekologický“, pokud nebudou podložená řádným důkazem o takových vlastnostech.

Evropská komise ve čtvrtek oznámila zahájení konzultace, ve které žádá o zpětnou vazbu na zavádění požadavků na zveřejňování informací týkajících se udržitelnosti pro všechny finanční produkty nabízené v EU. A to včetně těch, které nejsou vázány žádným prohlášením ohledně udržitelnosti. Konzultace je zaměřená na regulaci SFDR (Sustainable Finance Disclosure Regulation). Nařízení mimo jiné stanovuje, jak musí účastníci finančního trhu, jako jsou správci aktiv, komunikovat s investory informace o udržitelnosti.

Indonésie plánuje příští týden poprvé zahájit obchodování s uhlíkem. Nabídne společnostem a finančním institucím mechanismus pro kompenzaci jejich emisí. Opatření současně poskytne finanční prostředky projektům, které se zaměřují na snižování emisí. Indonésie patří globálně mezi deset největších producentů skleníkových plynů. Plánovaný trh s uhlíkem má financovat klimatická řešení v zemi, která se zavázala dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2060.

Mobilní operátor O₂ publikoval ESG report za rok 2022. V souladu se standardy ESG zveřejnil zprávu podruhé. Firma reportuje, že pokračovala ve snižování produkce odpadů, konkrétně ušetřila například 6 tun pěnového materiálu, který u obalů produktů nahrazuje snadněji recyklovatelným papírem. Firma podpořila mimo jiné digitální gramotnost, a to hlavně skrze program O₂ Chytrá škola. V rámci cílů pro rok 2023 společnost plánuje ušetřit 20 tun kancelářského papíru díky digitalizaci.

Aktualizace směrnice o obnovitelných zdrojích energie (OZE), která zvyšuje jejich povinný podíl v konečné spotřebě energie v EU do roku 2030 na 42,5 %, prošla v úterý Evropským parlamentem. Poslanci se na aktualizaci předběžně dohodli s Radou, která ji ještě musí formálně schválit. Podle nové legislativy bude vyřizování povolení pro elektrárny založené na OZE rychlejší; těm stávajícím má pak legislativa pomoci se na OZE přeorientovat.

Vedoucí představitelé skupiny G20 se na summitu v Novém Dillí neshodli na závazcích ohledně snižování spotřeby fosilních paliv, snižování emisí skleníkových plynů a navýšení cílů v oblasti obnovitelných zdrojů energie. V oblasti klimatu tak skupina nestanovila žádné zásadní cíle. Členské státy nicméně došly k dílčímu závěru, že je dále nutné usilovat o ztrojnásobení kapacity obnovitelných zdrojů energie do roku 2030 v souladu s národními podmínkami, a uznaly, že je nezbytné postupně ukončit výrobu energie z uhlí.

Celý tento týden probíhá mezinárodní ekologická kampaň Týden bez odpadu (Zero Waste Week). Tato každoroční akce má za cíl snížit množství odpadu na skládkách, zvýšit recyklaci a povzbudit lidi, aby se zapojili do oběhového hospodářství. Zájemci mají možnost se zúčastnit aktivit, jako jsou swapy (vyměňování věcí), pikniky, promítání nebo přednášky; mohou se také připojit k zero waste výzvě. Pořadateli jsou Zerowasters a Czech Zero Waste.

V první polovině tohoto týdne proběhl v Keni první africký klimatický summit. Spolupořádala ho Africká unie a jedním z partnerů byla také Evropská unie. Klíčovým tématem summitu bylo financování opatření, která mají Africe pomoci přizpůsobit se klimatickým změnám. Na závěr přijali zúčastnění lídři Nairobskou deklaraci, která má zdůraznit potenciál kontinentu coby zelené velmoci a povzbudit ostatní světové lídry, aby podpořili globální uhlíkové daně.

Přes 60 firem v čele s Vodafonem v otevřeném dopise vyzvalo premiéra Fialu k přijetí rovného manželství. Z analýzy organizace Open For Business totiž vychází, že přijetí manželství pro všechny by mohlo ušetřit skoro 38 miliard ročně a zlepšit kondici české ekonomiky obecně. K výzvě se připojily mimo jiné Škoda Auto, IKEA nebo Plzeňský Prazdroj. Premiér záhy na dopis reagoval s tím, že se nikdy nebránil debatě, jak posunout legislativu tak, aby měli lidé žijící ve stejnopohlavním partnerství více práv.

Na summitu Finance in Common, který se konal tento týden v kolumbijské Cartageně, se několik veřejných rozvojových bank včetně Evropské investiční banky nebo Evropské banky pro obnovu a rozvoj zavázalo spolupracovat na tzv. Blue Finance Roadmap. Jde o plán, jehož cílem je přijmout rychlá opatření pro ochranu a udržitelné využívání oceánů. Rozvojové banky mohou podpořit udržitelnou „modrou ekonomiku” mimo jiné investicemi do infrastruktury na zpracování odpadu nebo ekologičtější lodní dopravy.

Digitální gigant Meta (dříve Facebook) plánuje podle svého ESG reportu 2023 investovat do projektů, které mu mají pomoci zredukovat zvyšující se emise skleníkových plynů na úrovni scope 3. Zvyšující se zisky společnosti v roce 2022 byly doprovázeny právě zvýšením emisí, které vznikají v rámci dodavatelských řetězců a využíváním produktů a služeb společnosti zákazníky. Společnost se u svých hodnotových řetězců zaměří mimo jiné na sektory, jako jsou přeprava hardwaru a síťového vybavení pro její datová centra nebo průmyslové vytápění a chlazení.

Pod patronátem Ministerstva životního prostředí proběhne v týdnu od 16. do 22. září kampaň Evropský týden mobility. Letošní téma zní „Neplýtvej energií”. Jde o největší evropskou kampaň na podporu udržitelné dopravy v rámci měst a obcí. Letošní ročník se opírá o pět pilířů, kterými jsou veřejná doprava, aktivní mobilita, snižování závislosti na autech, řízení mobility a řešení pro infrastrukturu. Registrace do kampaně je možná od května; přihlásit se může zdarma jakákoli obec.

Společnost T-Mobile Czech Republic v ESG reportu za rok 2022 komplexně informuje o naplňování cílů udržitelnosti. Volně přístupná zpráva na webu společnosti prezentuje změny v oblastech udržitelnosti oproti roku 2021 pomocí přehledných interaktivních vizualizací. Firma klade důraz na transparentnost informací relevantních pro zaměstnance, zákazníky i obchodní partnery. T-Mobile pravidelně vydává reporty o počínání firmy z hlediska udržitelnosti na lokální i celoskupinové úrovni.

Loď Pyxis Ocean vyplula na první cestu dovybavená moderním větrným pohonem. Plavidlo pohání dvě kovové konstrukce WindWings, které jsou moderní alternativou k plachtám. Od technologie se očekává, že přinese u nově postavených plavidel průměrnou úsporu paliva až 30 %, přičemž v kombinaci s alternativními palivy by úspora mohla být ještě vyšší. Pro odvětví lodní dopravy, které je ročně zodpovědné za více než miliardu tun CO₂, by testovaná technologie mohla být z hlediska udržitelnosti průlomová.

Program OSN pro životní prostředí vydal report, ve kterém upozorňuje, že pouze 11 % vyčištěných odpadních vod ve světě je znovu využito, a zároveň přibližně polovina nevyčištěných odpadních vod stále končí v řekách, jezerech nebo mořích. Emise CO₂ z odpadních vod se svým objemem blíží těm z globálního leteckého průmyslu. Při správném postupu má přitom odpadní voda potenciál stát se alternativním zdrojem energie pro půl miliardy lidí.

Seed Starter České spořitelny odkoupil 10% podíl startupu SmartHead, který poskytuje jednoduchý nástroj na řešení komplexní správy a řízení ESG postupů. Česká spořitelna má v plánu toto řešení nabízet svým klientům od velkých korporací po střední podniky. Software SmartHeadu umožňuje efektivně pracovat s daty dovnitř společnosti i externě směrem ke stakeholderům.

17. srpna vešel v platnost zákon na úrovni Evropské unie, který cílí na udržitelnost a bezpečnost baterií. Nová regulace konkrétně zajistí, že budou baterie v budoucnu obsahovat minimum škodlivých látek, pro jejich výrobu bude potřeba méně surových materiálů ze zemí mimo Unii, a v rámci cirkulární ekonomiky zákon podpoří opětovný sběr, využití a recyklaci. Nové baterie tak budou zanechávat celkově menší uhlíkovou stopu.

Obchodní řetězec Tesco oznámil na mezinárodní úrovni řadu nových závazků zaměřených na klima, včetně průběžných cílů snížit emise pocházející z jeho dodavatelských řetězců na úrovni lesů a zemědělství, a cíle snížit absolutní emise z vlastních provozů o 85 % do roku 2030. Nové cíle společnosti Tesco spojené s hodnotovým řetězcem počítají se snížením emisí z lesů, půdy a zemědělství o 39 % do roku 2032 oproti výchozímu roku 2019.

Evropská komise oznámila přijetí pravidel pro podávání reportů pro dovozce produktů, na které se vztahuje Mechanismus úpravy uhlíkových hranic (CBAM) – nová uhlíková daň EU na dovážené zboží, jejímž cílem je vyrovnat cenu za uhlík placenou evropskými výrobci a výrobci mimo EU. Nová pravidla výrobcům ukládají začít sbírat data o emisích dovážených produktů od října tohoto roku.

Australská federální vláda zvažuje po vzoru Evropské unie zavedení uhlíkového cla na hranicích. V první řadě by mělo být uvaleno na ocel a cement dovážené ze zemí s méně ambiciózními klimatickými cíli. Opatření má zabránit znevýhodnění domácích společností, které jsou regulovány environmentálními limity. Australské ministerstvo pro změnu klimatu a energetiku společně s vědci vydá do třetího čtvrtletí roku 2024 doporučení o tom, zda by Austrálie měla podobnou politiku zavést, nebo podniknout jiné kroky.

Z vyhodnocení veřejné konzultace k Vnitrostátnímu plánu v oblasti energetiky a klimatu MPO vyplývá, že ti, kteří se vyjádřili v konzultaci, si přejí národní cíl pro obnovitelné zdroje energie minimálně 34 % pro koncovou spotřebu energie do roku 2030 a 35 % pro elektřinu. Veřejnost je také pro brzký konec uhlí a podporuje cíl dosažení klimatické neutrality Česka do roku 2050.

Na posledním červencovém plenárním zasedání Evropský parlament schválil směrnici o ekodesignu, která přináší regulace mimo jiné pro textilní průmysl. Jeho produkty by měly být odolnější, snáze opravitelné nebo obsahovat alespoň procento recyklovaného materiálu. Podle ředitele Asociace textilního-oděvního-kožedělného průmyslu Jiřího Česala by z nařízení mohl český textilní a oděvní průmysl profitovat, pokud by byly všechny nároky na výrobce zaváděny dostatečně efektivně.

Při současném vývoji hrozí evropskému průmyslu v oblasti větrné energie, že ho zcela zastíní Čína, napsala viceprezidentka organizace Breakthrough Energy pro Evropu Ann Mettlerová. Problémy evropského větrného průmyslu podle ní nemohou být vyřešeny bez politické intervence EU. Evropský větrný průmysl je příliš finančně náročný a slabý na to, aby se vyrovnal dobře zvládnuté taktice Číny zaměřené na technologickou nadvládu a aktivní vytlačování konkurentů z trhu.

Při současném vývoji hrozí evropskému průmyslu v oblasti větrné energie, že ho zcela zastíní Čína, napsala viceprezidentka organizace Breakthrough Energy pro Evropu Ann Mettlerová. Problémy evropského větrného průmyslu podle ní nemohou být vyřešeny bez politické intervence EU. Evropský větrný průmysl je příliš finančně náročný a slabý na to, aby se vyrovnal dobře zvládnuté taktice Číny zaměřené na technologickou nadvládu a aktivní vytlačování konkurentů z trhu.

V úterý 15. srpna odstartovala Zelená výzva 2023, kterou společně vyhlásily společnosti ČSOB a Mastercard. Cílem události je motivovat zaměstnance, aby vyměnili automobilovou dopravu za MHD, jízdu na kole, koloběžce, skateboardu, běh či chůzi, a tím podpořili přírodu a své zdraví. Výzva bude probíhat do konce října a zapojí se do ní zaměstnanci dalších osmi finančních institucí.

V New Yorku se 18. – 19. září uskuteční SDG Summit 2023, na němž členové OSN budou řešit plnění 17 cílů udržitelného rozvoje. Ty si vytyčili v roce 2015 a zavázali se k jejich splnění do roku 2030. Program SDG se tak nyní nachází ve své polovině.

Bidenova administrativa zveřejnila novou legislativu, na jejímž základě budou muset federální úřady dávat v rámci veřejných zakázek přednost udržitelným výrobkům a službám. K tomu poslouží např. již zavedené štítky ecolabel, jimiž mohou být označeny udržitelné produkty. Jedná se o další krok na cestě americké vlády k uhlíkové neutralitě, jejíž dosažení si stanovila do roku 2050.

Analytická společnost Verdantix ve své zprávě označila organizaci EY za nejlepší v poradenství v oblasti změny klimatu. Společnost ocenila zejména vysokou kvalifikaci a analýzy scénářů klimatických rizik. Na dalších místech se umístily Deloitte, WSP či PwC.

Stát připravuje tzv. akcelerační zóny, tedy území vhodná pro výstavbu větrných elektráren. V těchto lokalitách, jež by mohly tvořit až 8 % území Česka, by pak bylo možné budovat větrníky ve zjednodušeném režimu.

České vývojářské studio Charles Games spadající pod Univerzitu Karlovu vydalo mobilní karetní hru Beecarbonize, v níž mohou hráči bojovat proti klimatické změně. Díky herním mechanikám se dozví více nejen o příčinách či důsledcích oteplování, ale třeba i o OZE či dalších technologiích. Na vývoji se podíleli klimatičtí experti z Člověka v tísni

Platforma Reportyudrzitelnosti.cz po osmi měsících od spuštění obsahuje přes 100 ESG reportů od různorodé škály firem - od obchodních řetězců Lidl nebo Albert přes Kofolu po společnost Skanska. Nefinanční zprávy jsou na webu jednoduše přístupné každému. Stránky jsou navíc uživatelsky přívětivé také pro firmy, přidání reportu je intuitivní a je zdarma. Partnery projektu jsou O2, Komerční banka a ČEZ.

Evropská komise přijala finální delegovaný akt s evropskými standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS) v rámci směrnice CSRD. Informace, které společnosti musejí dle směrnice povinně zahrnout do svých reportů, musejí být vykazovány v souladu s ESRS. Standardy pokrývají celou škálu otázek týkajících se životního prostředí, sociálních témat a řízení, a mají poskytnout cenné informace pro investory.

Škoda Group publikovala svůj první ESG report, na kterém se podílela i poradenská společnost EY. Zpráva obsahuje výsledky za rok 2022 a informuje mimo jiné o strategii Škoda Group v oblasti udržitelného rozvoje, nebo o současných i připravovaných aktivitách skupiny zaměřených na minimalizaci dopadů na životní prostředí a podporu sociálních otázek. Mimo jiné upozorňuje na to, že do konce roku 2024 bude třetina spotřeby elektřiny skupiny pocházet ze solární energie.

Skupina největších ekonomik světa G20 sklidila ostrou kritiku Evropské unie za to, že nebyla schopná během pátečního jednání v indickém Čennai dosáhnout shody ohledně cílů týkajících se obnovitelných zdrojů energie a fosilních paliv. Podle komisaře EU pro životní prostředí Virginijuse Sinkevičiuse skupina G20 stojí na místě, co se týče závazků v oblasti klimatických opatření.

Rada Evropské unie přijala nová pravidla pro snížení konečné spotřeby energie na úrovni EU do roku 2030. Členské státy mají snížit konečnou spotřebu energie do roku 2030 o nejméně 11,7 % ve srovnání s prognózami spotřeby energie pro rok 2030 pocházejícími z roku 2020. Horní hranice, která je závazná, tak bude 763 milionů tun ropného ekvivalentu. Směrnici už formálně schválil i Evropský parlament, 20 dní od publikace v Úředním věstníku tedy vejde v platnost.

Česká informační agentura životního prostředí vytvořila nový web, který přehledně prezentuje indikátory udržitelného rozvoje. Jde o monitoring naplňování Cílů udržitelného rozvoje (SDGs). Ty byly na české národní úrovni transformovány do Strategického rámce Česká republika 2030. Web je určený pro veřejnost, odborníky i státní správu. V datasetech se dá orientovat hierarchicky i přes kategorie.

Francouzská energetická společnost objevila v květnu v opuštěných dolech v Lotrinsku rozsáhlé ložisko přírodního vodíku. Ten má potenciál stát se významným čistým obnovitelným zdrojem energie. Podle předpokladů by se v Lotrinské pánvi mohlo nacházet až 46 milionů tun přírodního vodíku, což se rovná polovině současné světové produkce. Naleziště by mohlo významně přispět k dosažení cílů EU v oblasti dekarbonizace.

Česko se v rámci žebříčku pokroku v naplňování Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) umístilo na 8. příčce z celkového počtu 166 hodnocených států. Oproti loňskému roku si polepšilo o 5 příček; dosažené skóre je 81,9 bodů ze 100. Nejlépe si země vede v plnění cílů Konec chudoby nebo Udržitelnost měst a obcí; prostor pro zlepšení je naopak v oblasti Klimatických opatření nebo Odpovědné výroby a spotřeby.

Růst fotovoltaiky v Česku nadále zrychluje. Od začátku roku 2023 bylo do sítě úspěšně připojeno celkem 45 197 solárních elektráren, jejichž celkový výkon dosahuje 487 MWp. Během prvního pololetí tak bylo připojeno o 69 % fotovoltaických zařízení více než za celý rok 2022. Růst táhnou hlavně domácnosti. Současný celkový výkon všech solárních elektráren připojených do sítě je v Česku 2,97 GWp.

Hudební skupina Coldplay zveřejnila svůj nový ESG report. Britští hudebníci se v něm zavázali snížit uhlíkovou stopu svého turné o 50 %. Kapela využívá udržitelné letecké palivo a kompenzuje emise vzniklé cestování jejich fanoušků. Ty navíc dál motivuje k odpovědnému chování. Na svých koncertech např. využívá rostlinné LED náramky. Jejich návratnost přitom dosahuje 86 %, díky tomu mohl být objem jejich výroby snížen o 80 %.

V Norsku bylo odhaleno rozlehlé naleziště fosfátů. Ty se využívají především pro výrobu hnojiv v zemědělství, ale také pro produkci fotovoltaických panelů či elektrobaterií. Zásoby by podle posledních odhadů měly stačit na minimálně 50 let těžby a obsahují i vanad a titan, které EU klasifikuje jako tzv. kritické materiály.

Singapurské velké a veřejné podniky budou muset od fiskálního roku 2025 zveřejňovat nefinanční report. Ten bude vycházet z nově zveřejněných standardů ISSB. Tento krok by měl podle regulátorů přispět k naplňování singapurského „Zeleného plánu“ usilujícího o energetickou transformaci.

V rámci soutěže Visa nejlepší banka, kterou realizují Hospodářské noviny, mohou lidé nově hlasovat o nejlepším ESG počinu roku. Do soutěže byly nominovány třeba ČSOB s vlastní soutěží Zelená obec roku či Moneta money bank s projektem Mon help. Hlasovat můžete na stránkách soutěže.

Od 1. září budou moci firmy, družstva, podnikatelé a další požádat o dotaci na zpracování bioodpadu. Na ni bude alokováno 1,6 miliardy korun, přičemž miliarda bude vyhrazena na modernizaci a výstavbu kompostáren či bioplynek. Žadatelé se budou muset zavázat, že po dobu 5 let po realizaci projektu předají 100 % kompostu k využití na zemědělské půdě.

Evropská kosmická agentura (ESA) v současnosti sbírá podklady pro vybudování solární elektrárny na oběžné dráze Země. Ta by v efektivitě mnohonásobně předčila současné elektrárny díky intenzivnějšímu slunečnímu svitu a odpadnutí závislosti na denním cyklu. Konečně rozhodnutí o výstavbě by ESA měla učinit v roce 2025.

Včera prošla Evropským parlamentem směrnice o energetické účinnosti. Ta zahrnuje i snížení spotřeby energie o 12 % do roku 2030 na úrovni EU (v porovnání s projekcí z roku 2020). Evropský parlament rovněž schválil tzv. Chips act, který podpoří nezávislost EU ve výrobě čipů a alokuje 3,3 miliardy eur na výzkum a inovace v této oblasti. Oba legislativní akty již prošly trialogem a nyní čekají na formální schválení Evropskou radou.

Firmy s více než 50 zaměstnanci a veřejní zadavatelé budou muset do 15. prosince 2023 implementovat vlastní vnitřní oznamovací systém. Ten by měl umožnit zaměstnancům bezpečně oznamovat protiprávní jednání. Vyplývá to ze zákona, jenž nabude účinnosti 1. srpna.

První evropskou továrnu na výrobu bateriových materiálů otevřela v německém Schwarzheide společnost BASF. S továrnou vzniká i závod na recyklaci baterií. Díky výrobě a recyklaci baterií v EU se uzavírá smyčka hodnotového řetězce, tedy od sběru použitých baterií až k opětovnému využití minerálních surovin při výrobě nových bateriových materiálů. Výrobní kapacita závodu je pro příští roky plně vyprodána.

Ministerstvo životního prostředí vydalo Příručku správného osvětlování. Ta shrnuje pravidla pro bezpečné a kvalitní osvětlení, které je příznivé k životnímu prostředí a minimalizuje negativní dopady světelného znečištění. Příručka je určena pro obce a města, ale i pro firmy a kohokoliv, kdo se zabývá osvětlením ve veřejném prostoru.

Ve čtvrtek 6. července se v rámci jednání výboru pro životní prostředí Evropského parlamentu (ENVI) uskuteční debata s komisařkou pro finanční služby Mairead McGuinessovou o EU Taxonomii. Tématem budou screeningová kritéria pro změnu klimatu a pro životní prostředí. Oba návrhy připravuje Evropská komise v rámci procedury pro tzv. delegované akty. Diskuse začíná v 11:15 hod a můžete jí sledovat online na stránkách Evropského parlamentu.

Burza cenných papírů Praha ve spolupráci s Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj vydala v březnu tohoto roku příručku pro nefinanční reporting a vše s ním spojené. Příručka je nově k dispozici i v českém jazyce.

KBC Bank, mateřská společnost ČSOB, založila poradenskou firmu ve spolupráci s českým startupem Green0meter. Ten poskytuje služby v oblasti udržitelnosti včetně výpočtu CO2 stopy. Zástupci společností KBC a ČSOB zaznamenávají při kontaktu s klienty z řad firem stále větší zájem o udržitelnější obchodní model, proto chce skupina ČSOB jako lídr v oblasti ESG umožnit svým českým klientům lépe a efektivněji plnit požadavky v této oblasti.

Podle dat Evropského sdružení výrobců automobilů (ACEA) vzrostl meziročně prodej elektromobilů v Evropské unii o 71 %. Podíl elektrických aut na celkových prodejích činí 13,8 %, což představuje nárůst o 38% oproti minulému roku. Prodeje elektromobilů a hybridních vozů v posledních třech letech prudce rostou mimo jiné kvůli vládním dotacím v některých zemích a zájmu firem o auta s nízkými či nulovými emisemi.

Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) zveřejnil svou výroční zprávu, která popisuje jeho aktivity v uplynulém roce a přehled klíčových priorit pro rok 2023. Mezi strategické priority pro tento rok patří mimo jiné integrace ESG rizik do regulatorního rámce.

Vláda schválila akční plán Cirkulární Česko 2040 pro období 2022‐2027, vypracovaný Ministerstvem životního prostředí. Ten stanovuje klíčové kroky a úkoly pro proměnu českého hospodářství od lineárního k udržitelnému modelu rozvinuté cirkulární ekonomiky. Plán je implementačním dokumentem Strategického rámce cirkulární ekonomiky České republiky 2040, který byl přijat v roce 2021, a stanovuje desítky aktivit pro nastavení českého hospodářství tak, aby se zdroje vracely do ekonomiky a minimalizovala se environmentální stopa.

Mezinárodní rada pro standardy udržitelnosti (International Sustainability Standards Board, ISSB) včera zveřejnila první dva dokončené standardy: S1 – Obecné požadavky na zveřejňování finančních informací souvisejících s udržitelností a S2 – Zveřejňování informací souvisejících s klimatem. Tyto standardy mají být komplexním mezinárodním základem pro zveřejňování informací o udržitelnosti specificky zaměřených na potřeby investorů a finančních trhů.

Do 5. října 2023 mohou evropská města předkládat své inovativní projekty v rámci výzvy Evropské městské iniciativy. Evropská komise vyhlásila v pořadí již druhé kolo, hlásit se mohou projekty v těchto třech oblastech: ekologizace měst, udržitelný cestovní ruch a využití talentů ve městech, kde ubývá obyvatel. Celkem je k dispozici až 120 milionů EUR, každý vybraný projekt může získat 80 % financování z fondů a až 5 milionů EUR.

Výrobce 3D tiskáren firma Prusa Research vydal svůj první report udržitelnosti. Najdete v něm cíle společnosti, výsledky měření uhlíkové stopy, i konkrétní příklady opatření, která už ve firmě zavedli, například zmenšení objemu obalového materiálu výrobků. Kromě toho se firma dívá i na to, k jakým cílům udržitelného rozvoje přispívá a jak mohou být její výrobky lépe využity v rozvojových zemích nebo v humanitární pomoci.

Začátkem června vstoupilo v platnost Nařízení o zřízení sociálního a klimatického fondu EU. Cílem fondu je pomoci zranitelným domácnostem, mikropodnikům a uživatelům dopravy čelit dodatečným nákladům, pokud bude přijata směrnice EU o systému obchodování s emisemi právě pro sektor dopravy a budov. Fond by měl v období 2026–2032 poskytnout až 65 miliard EUR z finančních prostředků EU. Od členských států se očekává spolufinancování 25 % celkových odhadovaných nákladů.

ČSOB zveřejnila Výroční zprávu o společenské odpovědnosti a udržitelnosti, která shrnuje její činnosti v této oblasti za rok 2022. Ve zprávě se věnuje například digitalizaci, udržitelnosti, filantropii, ale také celofiremním cílům nebo podpořeným projektům. V minulém roce investovala ČSOB 1,8 miliard korun do výzkumu a vývoje IT a na rozvoj filantropie a podporu společensky odpovědných a udržitelných aktivit věnovala 90 milionů korun.

Výzkumná služba Evropského parlamentu vypracovala dokument „Průvodce financováním EU”. Ten pomůže s orientací v evropských fondech a tématech obecně. Na konci každé sekce navíc najdete seznam hlavních potenciálních příjemců fondů.

Vítězem prvního ročníku Zelená obec roku se staly Slavičín, Hostětín a Záměl. Všechny tyto obce si vydobyly body poroty celou šíří udržitelných projektů, které realizují. Patří mezi ně např. veřejná kompostárna, udržitelné komunitní centrum, designové dětské hřiště z ekologických materiálů, teplárna na biomasu či třeba speciální parkoviště, jenž je schopno vsáknout velké množství vody. Soutěž organizují ČSOB a Hospodářské noviny.

Aspen Institute Central Europe a poradenská společnost BCG vypočítaly v rámci nové studie, že Česko musí investovat 3,2 bilionu korun, pokud chce být do roku 2050 uhlíkově neutrálním. Vzhledem k tuzemským přírodním podmínkám, má totiž horší výchozí pozici pro výrobu energie z OZE, což bude bude nutné kompenzovat vyššími investicemi nejen ze státního sektoru.

Revidovaný text Směrnice OECD pro nadnárodní společnosti o odpovědném obchodním chování byl přijat na zasedání ministrů OECD 8. června 2023. Směrnice uvádí dobrovolné zásady a standardy pro odpovědné obchodní chování a může jít nad rámec toho, co jsou podniky ze zákona povinny dodržovat. Implementaci pomohou i národní kontaktní místa. Směrnice byly poprvé přijaty v roce 1976 a jsou průběžně aktualizovány, aby reflektovaly aktuální vývoj. Poslední revize byla provedena v roce 2011.

9. června otevřela Evropská komise (EK) veřejnou konzultaci k tzv. delegovanému aktu, který doplňuje směrnici o podávání zpráv o udržitelnosti (CSRD). Tento první delegovaný akt stanoví průřezové normy a normy pro zveřejňování informací v oblasti životního prostředí, sociálních věcí a informací o správě věcí veřejných. Konzultace o návrhu zákona potrvá 4 týdny, zapojit se můžete do 7. července. Aktuálně se očekává přijetí průřezových standardů do konce roku 2023, původně se předpokládalo přijetí standardů už v červnu.

Podle studie Deloitte pro Svaz moderní energetiky může Česká republika s využitím evropských peněz postavit v příštích sedmi letech přes 17 GW nového výkonu v OZE. To by mmj. vytvořilo 34 000 pracovních míst a zvýšilo příjmy domácností o 145 miliard korun.

Podle odhadů Mezinárodní energetické agentury budou letos do udržitelné energetiky investovány 2,8 bilionu dolarů. Z toho zhruba ⅔ připadnou na obnovitelné zdroje. Tyto investice se ale týkají především vyspělých ekonomik a Číny, na zbytek světa totiž zbývá jen 10 % této částky.

K příležitosti Světového dne životního prostředí spustilo Ministerstvo životního prostředí nový web se statistikami za posledních 30 let. Na webu tak lze sledovat vývoj zvyšující se průměrné teploty, či naopak pokles produkovaných emisí. Data jsou dostupná například i k lesům, vodě či odpadům.

Za budovy s ESG certifikací si nájemníci připlatí až 50 % Nadnárodní firmy v současnosti již poptávají v Česku budovy s ESG certifikací a zájem o ně mají i investoři, kteří na ně získávají výhodnější úvěry. Celkově ale zůstává otázkou, zda je na ně trh připraven, a to zejména kvůli nájmu, který může přesáhnout nájem „klasických“ budov až o 50 %. Vyplývá to z analýzy společnosti Colliers.

Textilní výrobky budou muset být odolné, opravitelné a snadno recyklovatelné, vyplývá to ze zprávy Strategie pro udržitelné textilie, kterou nyní parlament podpořil. Poslanci dali zelenou také zákazu spalování neprodaného oblečení, které dnes módní značky praktikují. Strategie pro textil je součástí širší revize legislativy o ekodesignu, postavení spotřebitele a odpadech. O podobě směrnice budou nyní vyjednávat zástupci Rady, Evropského parlamentu a Evropské komise.

Nová vlajková loď společnosti MSC Cruises bude bezemisní, a to díky využití biozkapalněného zemního plynu (LNG). Křižník se na svou první plavbu vyplaví 3. června z Francie do Dánska, kam dopluje o čtyři dny později. Bioplyn se vyrábí z různých forem organického odpadu, čímž vzniká obnovitelné a ekologické palivo pocházející výhradně z místních surovin.

Evropský Výbor pro životní prostředí podpořil návrh Komise novely Směrnice o průmyslových emisích (IED). Ta tak nově dopadne i na doly, velké továrny vyrábějící baterie a velké farmy. Pravidla se rozšíří o možné závazné standardy na využití zdrojů nebo energetickou účinnost. Revidovaná směrnice bude implementována v druhé polovině tohoto desetiletí, od roku 2024 pak bude probíhat vyhodnocování nejlepších dostupných technologií (BAT), aby se tak nastavila laťka i pro ostatní provozy.

ČSOB emitovala zelené dluhopisy, skrze které chce refinancovat své vlastní udržitelné realitní projekty v souladu s ESG. Emise určená drobným investorům dosáhla objemu miliardy korun a její splatnost činí tři roky.

Výrobce letecké techniky Boeing zpřístupní veřejnosti svůj datový nástroj Cascade, který slouží k hodnocení různých řešení pro dekarbonizaci letectví. To totiž stojí za 2–⁠3 % globálních emisí skleníkových plynů. Cascade například již pomohl předpovědět, že největší roli ve snižování aviatické uhlíkový stopy budou hrát ekologická letecká paliva, tzv. SAF.

Český projekt Živá krajina dlouhodobě usiluje o zlepšení schopnosti české přírody adaptovat se na klimatickou změnu. Za tímto účelem vyvíjí vlastní aplikaci, díky které mohou k mapování krajinných vodních prvků přispět i nadšenci z řad veřejnosti. V současnosti Živá krajina organizuje na vývoj crowdfundingovou kampaň s cílem vybrat 100 tisíc korun.

Čeští vědci ve spolupráci s finskými, německými a britskými kolegy pracují na novém pojetí jaderné fúze. Ta by představovala takřka nevyčerpatelný zdroj energie, nicméně zažehnutí a udržení termojaderné fúze v současnosti vyžaduje více energie, než kolik takový zdroj vyprodukuje. Češi vyvíjí typ efektivnější fúze, při kterém by na rozdíl od té nynější nevznikaly neutrony. Díky tomu bychom se vyhnuli produkci jaderného odpadu, a především by se významně snížila finanční náročnost.

Obchodní řetězec Penny vydal zprávu o udržitelnosti pro rok 2022. Vyplývá z ní např. to, že 100 % energie využité v prodejnách pochází z OZE či že 78 % zaměstnanců tvoří ženy. Společně s vydáním reportu firma zveřejnila i svůj nový web věnovaný udržitelnosti a odpovědnosti.

V první čtvrtině letošního roku se podílely OZE (větrné, solární, vodní a biomasa) v Británii 42 % na spotřebované energii, zatímco fosilní paliva stála za 33 %. Poprvé se navíc podařilo získat více energie z větrných elektráren než z těch plynových. Další rozvoj OZE nicméně výrazně zpomaluje kapacita elektrické sítě, kvůli níž nové větrné a solární elektrárny čekají na připojení do distribuční sítě až 15 let.

Firmy v Česku snížily své emise skleníkových plynů v průměru o 19 %, zatímco globální společnosti redukovaly své emise o 40 %. Firmy v Česku mají rovněž i méně ambiciózní cíle a liší se jejich motivace k implementaci udržitelnosti. Na rozdíl od těch zahraničních se udržitelnosti věnují spíše z povinnosti: dvě třetiny z nich uvedly, že jejich pohnutkou je potřeba dodržovat předpisy, přičemž globální společnosti tuto motivaci uvádí jen ve 47 % případech. Vyplývá to z průzkumu poradenské společnosti EY.

Mezi švédskými městy Hallsberg a Örebro do roku 2025 vznikne dálnice podporující dynamické nabíjení elektromobilů. Jinými slovy, elektromobily zde budou moci doplňovat energii během jízdy. To by mělo umožnit snížení velikosti baterií až o 70 %, což ocení zejména nákladní elektromobily, v jejichž případě by jinak baterie musely být extrémně těžké.

Europoslanci 544 hlasy schválili návrh zprávy k revizi směrnice zakazující greenwashing, konkrétně směrnici o posílení postavení spotřebitelů pro ekologickou transformaci prostřednictvím lepší ochrany před nekalými praktikami a lepších informací. Výrobci, kteří používají štítky jako udržitelné, přírodní aj., nyní budou muset tato označení doložit fakty. Revidovaná směrnice rovněž zakazuje využívání tzv. „kazítek“, výrobky navíc budou muset být opravitelné i s použití náhradních dílů od konkurenčních značek.

Státní podnik DIAMO a britská společnost Gravitricity připravují výstavbu prvního velkého světového gravitačního uložiště energie na světě. To by se mělo nacházet v šachtách Dolu Darkov na Karvinsku. Baterie funguje na principu závaží, které se např. pomocí přebytečné energie z OZE zdvihne a posléze při spouštění zpět dolů produkuje elektřinu. Systém na Karvinsku by mohl uskladnit až 25 MWh.

Pražské MHD získalo v analýze Greenpeace 98 ze 100 bodů, což z něj činí 4. nejlepší placenou městskou hromadnou dopravu v Evropě. Pražané navíc mají nejlevnější předplacené jízdenky v Evropě, a to v případě ročního předplatného za 10 korun na den, pokud pomineme evropská města s bezplatnou veřejnou dopravou. To je dobrá zpráva i pro české firmy, neboť dostupné MHD je klíčové pro snižování nepřímých emisí (scope 3). Nejlepší MHD mají dle analýzy v Tallinnu, Lucemburku a Vallettě, ve všech těchto městech získala 100 bodů ze 100.

Dánské společnosti LEGO a Novo Nordisk se spojily s dánským výzkumným centrem European Energy. Ten jim od začátku příštího roku začne dodávat metanol vyrobený z obnovitelných zdrojů energie a tzv. e-metanol, s jejichž pomocí sníží společnosti uhlíkovou stopu svých plastových výrobků. Projekt si klade za cíl nejen snížit emise skleníkových plynů, ale také podpořit cirkulární ekonomiku a zvýšit povědomí o potřebě udržitelnosti v průmyslu.

Asociace udržitelné odpovědnosti společně s VŠE zahájila druhý ročník ESG ratingu, do kterého nyní mohou firmy posílat své přihlášky. V listopadu pak bude zveřejněn přehled deseti velkých a deseti malých a středních firem, které implementují ESG v Česku nejlépe. Přihlášky lze posílat do 11. června.

ČEZ u Mladé Boleslavi otevřel nejvýkonnější nabíjecí stanici pro elektromobily v Česku. Má výkon 360 kW a umožní plně nabít autobaterie za pár minut. Celková kapacita stojanů typu ABB Terra 360 činí 14 elektroaut. Elektronabíječka vznikla díky grantu z Operačního programu Doprava.

Starbucks ve svém nově publikovaném nefinančním reportu ukazuje, jakým způsobem podporuje své zaměstnance, které označuje jako partnery. Řetězec Starbucks v USA meziročně zvýšil průměrnou hodinovou sazbu o padesát centů na $17,5, přičemž minimální nástupní sazba činí $15 na hodinu. Společnost také nabízí širokou škálu zaměstnaneckých benefitů, např. podporu studia či hrazená očkování.

Čína a Singapur uzavřely partnerství s cílem urychlit rozvoj zeleného financování a podpořit udržitelnost v regionu. Jejich centrální banky oznámily vytvoření speciální skupiny Green Finance Taskforce, která bude mít za úkol prohloubit vzájemnou spolupráci.

Evropské firmy patří mezi světové premianty ve snižování emisí. Jak vyplynulo z průzkumu PwC, 75 % z nich již zavedlo kroky ke snížení produkce skleníkových plynů. V USA tento podíl firem činí 59 % a v Asii a Pacifiku možná trochu překvapivě 70 %. I když zbytek světa za Evropou v omezování emisí zaostává, většina firem se je přesto snaží redukovat. Průzkumu se v rámci EU zúčastnilo 1 254 generálních ředitelů firem.

Letošním nejudržitelnějším e-shopem se podle srovnávače Heureka stal výrobce čajů a koření Sonnentor. Porota ocenila celkovou šíři implementace ESG a kvalitu produktů. Na druhém místě se pak umístil e-shop Nilmore za kompletní cirkulární přístup v módním průmyslu a na třetím Freshlabels za vysoký podíl udržitelných produktů v nabídce a transparentní výběr značek.

Evropský parlament schválil v úterý 18. 4. konečnou podobu revize evropského systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS) a jeho rozšíření na další oblasti v rámci balíčku „Fit for 55“. Nově se ETS bude vztahovat také na námořní dopravu, stavebnictví a leteckou dopravu na vnitřních linkách EU. Součástí balíčku je také zřízení Sociálního a klimatického fondu a zavedení mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (Carbon Border Adjustment Mechanism, CBAM). Dovozci zboží ze zemí mimo EU zaplatí rozdíl mezi cenou emisí v EU a v zemi výroby.

Technologický lídr Apple se zavázal k ambicióznímu cíli 100% využívání recyklovaného kobaltu ve svých bateriích do roksdfu 2025. V roce 2022 ho přitom využíval jen z 25 %. Americký výrobce elektrotechniky mimo jiné také plánuje do stejného roku pro výrobu magnetů využívat jen recyklované vzácné materiály.

Univerzita Karlova společně s poradenskou firmou CIRA Advisory představila pokračování manuálu zaměřeného na komunikaci udržitelnosti bez greenwashingu. Z analýzy, která je jeho součástí, také vyplynulo, že supermarkety, které se chovají skutečně odpovědně, své aktivity komunikují méně než ty ostatní. Důvodem podle autorů může být strach z greenwashingu nebo nedostatek zkušeností.

„S ohledem na energetickou krizi a inflaci stále více lidí poptává úsporné domy, které jim do budoucna zajistí snížení provozních nákladů,“ uvedl Roman Ehrentraut, jednatel UBM Development Czechia. UBM tak v současnosti realizuje všechny své rezidenční projekty s certifikací BREEAM.

Mezinárodní rada pro standardy udržitelnosti (ISSB) při IFRS Foundation oznámila, že poskytne společnostem další rok na zveřejnění nefinančního reportu. Toto rozhodnutí umožní firmám prioritně se zaměřit na zveřejňování klimatických informací podle nových standardů pro klimatické zpravodajství, které ISSB vyvíjí.

Fond zemí vyvážejících ropu (OPEC) pro mezinárodní rozvoj podepsal dvě samostatné dohody o půjčce na podporu výstavby a provozu větrné farmy v Uzbekistánu. Ten totiž patří mezi energeticky nejnáročnější země. Díky tomu dojde k navýšení kapacity výroby energie z obnovitelných zdrojů, snížení emisí CO₂ až o 1,8 miliardy tun a diverzifikaci energetického mixu země.

EFRAG, orgán zodpovědný za přípravu jednotných evropských standardů, ohlásil zpoždění v přípravě tzv. Sector-specific European Sustainability Reporting Standards (ESRS). Oznámení předcházela výzva eurokomisařky pro finance Mairead McGuinness aby se EFRAG zaměřil na pomoc firmám v implementaci první sady ESRS zveřejněných v listopadu 2022.

30. března se Evropský parlament a Rada dohodly na konečném znění směrnice o obnovitelných zdrojích energie (Renewable Energy Directive, RED), která je součástí balíčku Fit for 55. Nyní už zbývá jen formální potvrzení Radou a Parlamentem, pak bude směrnice publikována v úředním věstníku EU a členské státy ji budou muset implementovat. Legislativa stanovuje důležité cíle jako např. závazný cíl 42% podílu obnovitelných zdrojů do roku 2030.

Investiční výbor unijního fondu InvestEU schválil investice ve výši 150 milionů eur. Peníze poputují především do infrastruktury měst unijních států a energetického sektoru. Jedná se nicméně pouze o dílčí investici v rámci dlouhodobého plánu, skrze který chce Evropská banka podpořit členské země celkově 1,1 miliardami eur.

Podle letos publikované australské studie se na světě, pokud jde o pevninu, takřka nevyskytuje celoročně čistý vzduch. Vzduch, který by šel označit za bezpečný, je dostupný po celý rok pouze na 0,18 % zemské pevniny. Na těchto místech přitom žije jen zlomek světové populace, a to přibližně 80 000 lidí.

Podle Mezinárodní agentury pro obnovitelnou energii (IRENA) bude k udržení klimatické změny pod 1,5 °C potřeba do roku 2030 celosvětově investovat 44 bilionů dolarů. Z této částky by 33 bilionů dolarů mělo jít na technologie spjaté s energetickou transformací. Výše celkové sumy podle IRENA odpovídá závažnosti situace. Problémem navíc zůstává nerovnoměrná transformace, kdy třeba na Afriku v roce 2022 připadalo jen 1 % kapacity nových obnovitelných zdrojů.

Abychom udrželi oteplení planety v limitu do 1,5 °C proti předprůmyslové době, musíme podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) snížit produkci emisí o 43 % do roku 2030. Do roku 2035 je pak nutné až 60% snížení oproti hodnotám z roku 2019. Pokud by vytrval současný stav, k roku 2100 by se Země oteplila o 3,2 °C proti předprůmyslové éře.

Společně s výroční zprávou pro rok 2022 zveřejnilo Nestlé svůj nefinanční report pojmenovaný Creating Shared Value and Sustainability. Poprvé v něm lze mimo jiné najít i informace o nutričních hodnotách jeho produktů. Kromě podrobností o postupném snižování emisí Nestlé v dokumentu uvádí i celou řadu indikátorů a jak se v nich daří přecházet k udržitelnosti. Např. zatímco v roce 2021 bylo udržitelně vyprodukováno 16 % využívaných klíčových ingrediencí, vloni se tento podíl zvýšil na 22 %.

Společnosti, které označují své produkty za ekologické, budou muset doložit, jestli se nejedná o greenwashing, vyplývá to z legislativního návrhu Evropské komise. Opatření by se vztahovalo nejen na reklamu, ale zároveň i na označování produktů štítky jako „zelené“, „přírodní“, „z recyklovaného plastu” aj. Komise rovněž představila metodu, kterou mohou firmy použít k měření a dokazování ekologické stopy svých produktů.

Burza cenných papírů Praha ve spolupráci s Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj vytvořila směrnici ESG pro podávání zpráv o udržitelnosti kótovaných firem. K vytvoření směrnice je motivoval podle Petra Koplíka, generálního ředitele Burzy cenných papírů Praha, rostoucí tlak na implementaci standardů ESG do investičních strategií, ačkoliv dosud neexistoval jednotný standard.

Během června se do Karlových Varů sjedou evropští politici, vč. eurokomisařů, a zástupci unijních uhelných regionů. Kromě rozdělování finanční podpory v rámci tzv. spravedlivé transformace budou řešit i současnou proměnu uhelných regionů a její výzvy. Jedná se o čtvrtý ročník této prestižní konference, která poprvé proběhne v ČR.

Nové budovy v EU možná budou muset být od roku 2028 bezemisní a jejich povinnou výbavou budou solární panely, vyplývá to z návrhu směrnice, který schválilo plénum Evropského parlamentu. Pro budovy využívané nebo vlastěné veřejnými institucemi by přitom tyto podmínky platily už od roku 2026. Co se týče obytných domů, ty by do roku 2030 musely dosáhnout minimálně energetické náročnosti třídy E. Hlasováním Evropského parlamentu se otevírá cesta tzv. trialogu, v rámci kterého se zástupci Evropského parlamentu, Rady i Evropské komise dohodnou na konečném znění směrnice. Finální podoba návrhu se tak pravděpodobně bude lišit od té současné.

„Srovnávač“ Heureka, který patří mezi 10 nejnavštěvovanějších stránek v Česku, v současnosti pracuje na analýze svých ESG indikátorů. Brzy by tak měl zveřejnit svůj první ESG report. Tématu odpovědnosti se ale věnuje již delší dobu, např. společně s Asociací společenské odpovědnosti certifikuje české e-shopy v rámci projektu Udržitelný e-shop.

Evropská komise v současnosti dokončuje návrh legislativy, skrze kterou by jednak zakázala greenwashing, jednak by umožnila tento zákaz vymáhat. Vychází přitom ze své vlastní studie, z níž vyplývá, že 42 % online marketingových tvrzení týkajících se ekologie je zavádějící. Komise by měla návrh představit ještě v březnu.

Bidenova administrativa představila balíček pro dekarbonizaci průmyslového sektoru. Ten se totiž v USA podílí na třetině celkových emisí. Součástí balíčku je i 6 miliard dolarů na podporu snižování uhlíkové stopy v odvětvích, jako je železářský nebo ocelářský průmysl, u nichž je dekarbonizace obtížná. Až polovina této částky půjde na dekarbonizační projekty, které jsou teprve na začátku svého vývoje, a to s cílem umožnit jejich nasazení napříč celým sektorem do konce dvacátých let.

V budoucnu by se mohly baterie vyrábět ze síry. Ta má v kombinaci s lithiem potenciál uchovat až dvojnásobek energie než současné lithiové baterie. Navíc jejich výroba a prodej by mohly být levnější. Díky tomu by odpadla také závislost na problematických regionech. Momentálně se tomuto rozvoji věnuje americká společnost Lyten.

Ženy musí v Česku pracovat o 60 dní více než muži, aby dosáhly na stejný plat. Meziročně nedošlo k žádnému posunu a Česko tak spadá ve výši tzv. gender pay gap (rozdíl v platech na základě pohlaví) na 21. místo v EU, kdy se před nás řadí i Bulharsko a Slovensko. Rozdíl mezi platy mužů a žen v Česku totiž činí 16,4 %. Příčinou je zejména nedostatečné zapojení žen na trhu práce a nevyvážené odměňování.

Australská komise pro hospodářskou soutěž a ochranu spotřebitele uvedla, že 57 % australských firem napříč všemi sektory v komunikaci využívá vágní nebo zavádějící environmentální výroky. Vychází přitom z vlastní studie zahrnující 247 podniků. Na jejím základě nyní zahájí vyšetřování, zda se v uvedených problematických případech nejedná o greenwashing.

Britská rada pro reklamu (ASA) zakázala používání reklamy Lufthansy s textem „connecting the world, protecting its future“. Text, který byl doplněn o fotomontáž letadla a planety Země, podle regulátora vyvolával dojem pozitivního environmentálního dopadu, zatímco letecké společnosti se výrazně podílí na produkci emisí. ASA tak reklamu označila za zavádějící.

Kanadská vláda bude u federálních zakázek větších než 25 milionů dolarů požadovat po dodavatelích informace o produkovaných emisích. Součástí reportu budou i stanovené cíle pro jejich snižování, a to v souladu s Pařížskou dohodou. Příslušná legislativa vejde v platnost letos 1. dubna.

Na stránkách ČEZ je nově dostupná knihovna s daty k ESG indikátorům, které výrobce elektřiny u sebe sleduje. Zatím jsou takto dostupná data za roky 2019 až 2021, která prošla nezávislým auditem. Lze z nich získat například informace o různých emisích či poměru odměn mužů a žen v managementu.

V Česku se v roce 2022 oproti předchozímu roku prodalo o 9 % naftových vozidel méně. Naopak narostl prodej elektromobilů, a to o 47 %. V hrubých číslech tak bylo v ČR nově registrováno 3 895 elektromobilů a 47 490 osobních naftových vozidel.

Velké firmy v Indii už teď musí zveřejňovat nefinanční report. Od příštího roku by se mohl nicméně nově vztahovat i na jejich dodavatelský řetězec, vyplývá to z návrhu SEBI (Securities and Exchange Board of India). SEBI jako důvod uvádí zejména rostoucí ekonomické dopady klimatické změny a ESG rizik.

Reuters na omezenou dobu bezplatně zpřístupnilo Reuters Events: ESG Investment Europe 2022 Content Compendium se záznamy akcí a webinářů o ESG. Součástí jsou ale také tématické podcasty a whitepapers. Všechny materiály jsou v angličtině dostupné po registraci na oficiálních stránkách Reuters.

Na pražském Žofíně byly na galavečeru ThePrime Real Estate Gala oceněny nejlepší realitní projekty a firmy roku 2022. Mezi hlavní kritéria ocenění patřily udržitelnost, principy ESG a podpora komunit. Cenu si odnesl např. developer Crestyl či investiční společnost České spořitelny REICO. Na realitním galavečeru se rovněž povedlo vybrat 689 000 korun pro neziskovou organizaci Rozum a cit pomáhající opuštěným dětem a pěstounským rodinám.

Podle módní značky H&M spotřebitelé v EU vyhodí 60 % zakoupeného oblečení. Spolu se společností Remondis, jež se soustředí na recyklaci, proto založila značku Looper, která bude umožňovat opětovný prodej použitého oblečení případně jeho přeměnu na užitečné materiály.

Globální investiční společnost AXA IM oznámila, že upravuje kritéria pro vyplácení odměn svým seniorním manažerům tak, aby byla v souladu s firemní ESG politikou. Výše odměny se nově bude odvíjet například od toho, jak manažeři přispívají k cíli společnosti snížit její uhlíkovou stopu o 26 % do roku 2025. Tato změna se dotkne přibližně 400 zaměstnanců a začne platit počátkem roku 2024.

Společnost H2 Medical Technologies, která spadá pod ostravskou skupinu H2 Global Group, vyvinula první vodíkové kolo v Česku. Na jednu vodíkovou láhev má bicykl H2 Bike 01P dojezd až 150 kilometrů s výkonem motoru 250 wattů. Kolo je tedy zcela ekologické a je součástí komplexního plánu města přejít v budoucnu na vodík. Vodíková kola by tak mohla zajišťovat ekologický přesun po městě.

Evropská komise zveřejní nová pravidla, která definují co přesně se dá považovat za zelený vodík. Dopad pocítí především výrobci tohoto paliva. Vodík je považován za klíčový prvek v přechodu na čistou energii a momentálně se velké části těží z fosilních paliv, čímž vznikají znečišťující látky a emise skleníkových plynů. Je proto potřeba definovat správný postup u výroby tzv. zeleného vodíku. Pravidla se budou vztahovat na těžbu vodíku i mimo EU.

Evropská investiční banka společně se soukromou kapitálovou společností GEF Capital Partners věnují do nového fondu GEF South Asia Growth Fund III 40 milionů dolarů. To by mělo urychlit investice podniků do opatření v oblasti klimatu a environmentální udržitelnosti. Investice by měla mít i pozitivní dopad na rovnost žen a mužů v odvětví klimatických změn. Indie momentálně ze všeho nejvíc cílí na přechod na zelený vodík do roku 2030.

Francouzský regulátor finančního trhu AMF zveřejnil sérii návrhů, podle níž by měli poskytovatelé udržitelných a ESG investičních produktů být povinni dodržovat konkrétní postupy a kritéria. Podle AMF nestanovilo nařízení EU o zveřejňování informací o udržitelném financování (SFDR) minimální požadavky ohledně dopadu na životního prostředí a nedostatečná byla i definice udržitelných investic. S těmito nedostatky se má údajně pojit větší riziko greenwashingu. Návrhy AMF mají pomoci greenwashingu zamezit.

Český venture kapitálový fond Inven Capital (Skupina ČEZ) získal od Evropské investiční banky (EIB) dalších 50 milionů dolarů na společné investice. Dojde tak k rozšíření strategického partnerství, které vzniklo před šesti lety. Cílem tohoto fondu je skrze prostředky EIB podporovat v inovacích malé a střední podniky.

Z elektřiny spotřebované vloni v EU pocházelo 22 % energie ze solárních a větrných elektráren. Unijní země sice dovezly meziročně o 22 milionů tun uhlí navíc, ale dvě třetiny tohoto množství jsou stále naskladněny a spotřeba uhlí vzrostla „jen” o 7 %. Think tank Ember tak uvádí, že zákazníky vloni „zachraňovaly” právě obnovitelné zdroje. Ve své zprávě navíc ukazuje, jak využívání OZE přímo snižuje podíl fosilních paliv na energetickém mixu.

Z analýzy více než 800 milionů uživatelů na LinkedIn vyplynulo, že během posledních pěti let stoupal počet pracovních míst v oblasti udržitelnosti (např. ESG manažeři, OZE technici aj.) o 8 % ročně. Oproti tomu lidí, kteří ve svých životopisech uvádějí, že mají tyto potřebné dovednosti, přibývalo 6 % ročně. V USA pak během tohoto období vzrostla poptávka po zaměstnancích v odvětví OZE a životního prostředí o 237 %. Vyplývá to ze studie Arizonské státní univerzity a Yaleovy univerzity.

Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) vloni v rámci podpory udržitelného rozvoje dotovala 41 projektů 1,5 miliardami dolarů. Rovněž vloni spustila fond ve výši miliardy dolarů na zajištění potravinové bezpečnosti. Do budoucna se skrze finanční podporu chce více zaměřit na boj s klimatickou změnou. Proto se OPEC zavazuje k tomu, že do roku 2030 bude 40 % své finanční podpory vynakládat právě na ni. Už roce 2025 by měl tento podíl činit 25 %.

Evropská komise začátkem února předložila novou strategii, která má podpořit konkurenceschopnost evropských podniků s nulovými emisemi –⁠ takzvaný Průmyslový plán Green Deal. Dosáhnout toho chce například zjednodušením regulačního prostředí či urychlením přístupu k financím.

Amazon díky více než stovce svých OZE iniciativ dosáhl v roce 2022 výkonu až 8 GW. Pro srovnání, výkon Dukovan činí 2 GW. Společnost rovněž spustila 11 nových projektů v Evropě s celkovým výkonem 372 MW. Firma by v roce 2025 chtěla odebírat elektřinu čistě z obnovitelných zdrojů.

U světových firem napříč regiony i sektory v Q4 2022 sice významně narostly obavy z geopolitického dění a stavu ekonomiky, nicméně svých plánů v rámci udržitelnosti se nevzdávají. 74 % světových podniků naopak uvedlo, že splní jak své cíle stanovené na rok 2030, tak i ty na rok 2023, vyplývá to z Environmental Sustainability Index.

Warner Music Group (WMG) jako první velký hudební vydavatel zveřejnil svůj samostatný ESG report. Na 44 stránkách se tak můžete dočíst, jak se společnost angažuje ve všech pilířích ESG, že největší podíl emisí tvoří Scope 3 anebo že díky využívání speciálních vinylů WMG v roce 2022 ušetřilo 27 tun plastů.

Automobilce BMW Group se podle jejích předběžných odhadů podařilo v roce 2022 snížit emise CO₂ v jejím vozovém parku v EU o více než 9 %. Přispěl k tomu zejména větší zájem spotřebitelů o elektromobily, jejichž prodej se v roce 2022 více než zdvojnásobil a přesáhl 215 000 kusů, či zvýšení účinnosti běžných vozidel.

Investiční platforma Portu, určená zejména drobným investorům, v prosinci spustila službu ESG Odpovědná portfolia. Během měsíce v ní její uživatelé založili přes 1 500 portfolií a vložili do nich přes 20 milionů korun. Při posuzování, které firmy Portu zařadí do těchto portfolií, bere v potaz ESG rating, tzv. uhlíkovou intenzitu a typ sektoru, v němž daná společnost podniká.

Podle loňského klimatického akčního plánu se Evropská centrální banka (ECB) rozhodla hlouběji zkoumat vztah finančních trhů s klimatickými riziky. Na konci ledna plán rozšířila o sběr několika statistických indikátorů, které pomohou analyzovat dopady finančních trhů na klima. V současnosti totiž takových dat podle ECB není dostatek. ECB ale zároveň upozorňuje, že jsou nové indikátory prozatím v testovací fázi a že bude jejich sběr zpřesňovat s pomocí národních bank členských států.

Největší světový výrobce počítačů Lenovo se sídlem v Číně se zavázal, že do fiskálního roku 2029/30 sníží emise podle standardů iniciativy Science Based Targets (SBTi) ve Scope 1 a 2 o 50 % a ve Scope 3 o 25 %. SBTi standardizuje nulové emise v rámci úsilí o omezení globálního oteplování na 1,5 °C a mmj. za nimi stojí iniciativa Global Compact pod záštitou OSN nebo Světový fond na ochranu přírody. Do roku 2050 by pak společnost chtěla dosáhnout nulových emisí.

Vlivem ruské invaze na Ukrajinu, monetárních restrikcí a celkové situace na finančních trzích investoři z ESG fondů vloni vybrali více peněz, než do nich vložili. Celková aktiva ESG fondů se v roce 2022 snížila o 29 %, zatímco aktiva ve fondech mimo ESG poklesla o 21 %.

Předseda IFRS Foundation International Sustainability Standards Board (ISSB) Erkki Liikanen oznámil plán zveřejnění standardů pro reportování udržitelnosti a vztahu firmy ke klimatu, ke kterému by mělo dojít v červnu. Na Světovém ekonomickém fóru v Davosu uvedl, že cítí velký tlak na publikaci standardů, a to jak ze strany firem, tak i neziskových organizací.

Podle aktuálního reportu Montrealského protokolu, který byl podepsán roku 1987 v Montréalu, je obnova ozonové vrstvy na dobré cestě: 99 % škodlivých a zakázaných látek bylo již vyřazeno a narušení ozonové vrstvy se pomalu zaceluje. Na severní polokouli bude ochranná vrstva Země kompletní již ve 30. letech tohoto století, nad Antarktidou pak do roku 2060.

Světové banky i přes Pařížskou dohodu ještě nedávno financovaly společnosti zabývající se těžbou ropy, plynu a černého uhlí. Evropské banky teď ale otáčejí a tyto půjčky buď výrazně omezují (např. BNP Paribas), nebo jejich poskytování zcela zastavují (ING, HSBC, Lloyds). Severoamerické banky tyto projekty sice ve většině případů dál financují, nicméně i je pravděpodobně čekají přísnější regulace, a tedy i změna trendu.