Archiv zpráv

Do Zelené výzvy ČSOB a společnosti Mastercard se postupně od jejího spuštění v polovině srpna zapojilo celkem 12 finančních institucí. Během výzvy, která probíhá do konce října, zaměstnanci zapojených společností při cestě do práce a z práce vyměňují auto za ekologičtější prostředek, například chůzi, kolo, koloběžku nebo MHD. Dohromady zatím účastníci nasbírali 1 016 222 zelených kilometrů a ušetřily tak 125 572 kg CO₂. Mastercard za každých 20 kg takto ušetřených emisí vysadí jeden strom.

Saúdská Arábie spustí počátkem příštího roku systém emisních povolenek. Umožní společnostem kompenzovat své emise nákupem povolenek od projektů, které emise skleníkových plynů dobrovolně snižují nebo odstraňují. Účast v systému, který je v souladu s článkem 6 Pařížské dohody, je dobrovolná. Systém je otevřený veřejnému i soukromému sektoru včetně dceřiných společností zahraničních firem.

Evropský parlament ve čtvrtek přijal dobrovolný standard pro použití označení „evropský zelený dluhopis“ (European Green Bond). Jde o první standard takového druhu na světě. Investorům systém umožní nasměrovat prostředky do udržitelnějších technologií a podniků; pro společnosti emitující dluhopisy bude znamenat větší jistotu, že jejich dluhopisy budou vyhovovat investorům. Předpisy jsou v souladu s taxonomickým rámcem EU, který definuje, které ekonomické aktivity považuje EU za udržitelné. Na konečném znění textu se Evropský parlament a Rada shodly na konci února, toto je tedy finální fáze schválení nové legislativy.

Obchodní řetězec Albert publikoval v pořadí druhý ESG report. Jako jeden z pilířů strategie udržitelnosti v něm uvádí boj proti plýtvání potravinami. Společnost v reportu deklaruje, že v roce 2022 snížila podíl neprodaných potravin na celkovém objemu na 1,04 %. V loňském roce Albert podle zprávy daroval potřebným 2 800 tun potravin a pro rok 2023 se zavazuje darovat prostřednictvím potravinových bank minimálně 3 000 tun jídla. Report nově obsahuje přílohy s daty za jednotlivé oblasti.

Evropský mechanismus uhlíkového vyrovnávání na hranicích (CBAM) vstoupil 1. října do přechodné fáze. CBAM je klíčovým nástrojem EU v boji proti uhlíkovým emisím a jedním z hlavních pilířů ekologického balíčku „Fit for 55“. Má vyrovnat ceny uhlíku mezi domácími a importovanými produkty. Ve své přechodné fázi, která má všem zúčastněným stranám sloužit k nashromáždění zkušeností, se CBAM bude vztahovat pouze na dovoz cementu, železa, oceli, hliníku, hnojiv, elektřiny a vodíku.

Skoro polovina českých firem si uvědomuje nespokojenost zaměstnanců s úrovní odměňování a nabídkou zaměstnaneckých benefitů, vyplývá mimo jiné z průzkumu společnosti EY. Ten proběhl na přelomu května a června na vzorku 70 společností napříč sektory v Česku. Tři čtvrtiny firem jsou podle průzkumu připraveny měnit svá schémata benefitů jen za podmínky, že se tím nezvýší finanční zatížení firmy.

Evropská komise přijala opatření na ochranu životního prostředí v rámci evropské chemické politiky REACH, která mají omezit mikroplasty záměrně přidávané do výrobků. Nová pravidla mají zabránit uvolnění přibližně půl milionu tun mikroplastů do životního prostředí. Omezení se vztahuje na všechny syntetické polymerní částice o velikosti méně než pět milimetrů, které jsou organické, nerozpustné a odolné vůči rozkladu, například na granulovaný výplňový materiál používaný u umělých sportovních povrchů.

Dvě třetiny firem v Česku nemají ve svém vozovém parku žádné elektromobily, ukazují výsledky průzkumu společnosti Schneider Electric. Pořízení nejčastěji brání vysoká pořizovací cena, malý dojezd, energetická náročnost nebo potřeba vybudovat vlastní nabíjecí infrastrukturu. Pořídit si elektromobily do budoucna zvažuje 40 % firem, 37 % neví a 23 % to rovnou zavrhuje.

Z průzkumu společnosti KPMG vyplývá, že jen čtvrtina vedoucích pracovníků zahrnutých podniků je přesvědčena, že jejich firma dokáže splnit požadavky ohledně ESG reportingu v souladu se související jurisdikcí v USA, EU a dalších oblastech. Nejvýznamnější tlak na zvýšení úsilí v oblasti udržitelnosti podle průzkumu nevyvíjejí regulátoři, ale partneři v rámci dodavatelského řetězce. 92 % společností zahrnutých v průzkumu má sídlo v Severní Americe.

Evropský parlament a Rada dosáhly předběžné dohody ohledně nových pravidlech, která mají aktualizovat stávající seznam zakázaných obchodních praktik v rámci EU. Doplní jej o další problematické marketingové metody souvisejících s greenwashingem a předčasným zastaráváním zboží. Zakázaná mají být obecná tvrzení jako „šetrný k životnímu prostředí“, „přírodní“, „klimaticky neutrální“ nebo „ekologický“, pokud nebudou podložená řádným důkazem o takových vlastnostech.

Evropská komise ve čtvrtek oznámila zahájení konzultace, ve které žádá o zpětnou vazbu na zavádění požadavků na zveřejňování informací týkajících se udržitelnosti pro všechny finanční produkty nabízené v EU. A to včetně těch, které nejsou vázány žádným prohlášením ohledně udržitelnosti. Konzultace je zaměřená na regulaci SFDR (Sustainable Finance Disclosure Regulation). Nařízení mimo jiné stanovuje, jak musí účastníci finančního trhu, jako jsou správci aktiv, komunikovat s investory informace o udržitelnosti.

Indonésie plánuje příští týden poprvé zahájit obchodování s uhlíkem. Nabídne společnostem a finančním institucím mechanismus pro kompenzaci jejich emisí. Opatření současně poskytne finanční prostředky projektům, které se zaměřují na snižování emisí. Indonésie patří globálně mezi deset největších producentů skleníkových plynů. Plánovaný trh s uhlíkem má financovat klimatická řešení v zemi, která se zavázala dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2060.