Archiv zpráv

V roce 2023 v Česku přibyl instalovaný výkon fotovoltaických elektráren o velikosti 1 gigawattu. Vyplývá to z dat Solární asociace. Celkem přibylo téměř 83 tisíc jednotek fotovoltaických elektráren, což oproti roku 2022, který byl v českých podmínkách rekordní, představuje nárůst počtu nových elektráren o 145 procent. Za zrychleným růstem solárního sektoru stojí hlavně domácnosti; v uplynulém roce bylo pokryto panely na 80 tisíc střech. Připojovat se začínají ale také elektrárny o větším výkonu spadající pod firmy, nebo první solární parky. Do sítě bylo v roce 2023 připojeno i 25 elektráren, jejichž výkon přesahuje 1 megawatt-peak.

Společnost CIRAA aktuálně provádí pro potřeby Ministerstva průmyslu a obchodu průzkum, který má za cíl zmapovat stav cirkularity v českém průmyslu. Výsledky průzkumu pomohou identifikovat současný stav a potřeby firem v oblasti udržitelného rozvoje a stanou se základem pro vývoj metodik cirkulárního auditu a hodnocení dotačních projektů. Dotazník je anonymní a můžete jej vyplnit skrze níže uvedený odkaz do 21. ledna.

Nejmodernější české datacentrum DC7, které spadá pod společnost T-Mobile, čeká významné rozšíření o nové křídlo pokryté privátní 5G sítí určenou k monitorování prostředí. S novým zázemím nabízejícím nejvyšší standardy zabezpečení, se datové centrum rozroste o čtyři datové sály a až 780 rack skříní. Současně T-Mobile připravuje výstavbu fotovoltaické elektrárny přímo v areálu datového centra. DC7 je v souladu s ESG strategií T-Mobile ze 100 % napájeno zelenou energií. Teplo z datových sálů je využíváno pro vytápění kancelářských, skladových a společných prostor; zbytkové teplo předehřívá dieselové agregáty.

Obce a města si mohou na webu Ministerstva životního prostředí nově vypočítat, jak se zavedení zálohového systému propíše do jejich kasy, a to díky nové kalkulačce. Nástroj vznikl proto, že se mezi starosty a lidmi šíří nepravdy o ekonomickém dopadu zálohování na obce. Budoucí operátor bude přitom povinen odvádět část nevybraných záloh ve výši 15 % obcím. Po výpočtu ztrát a nových příjmů se celkově zvedne příjem obecních rozpočtů v průměru o 39 korun na občana.

Poradní orgán Evropské komise EFRAG spustil veřejnou konzultaci k návrhům „implementačních manuálů“ k evropským standardům pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS). První z dokumentů se týká kroků při stanovování tzv. dvojí materiality. Další se věnuje požadavkům pro podávání zpráv o hodnotovém řetězci, a ve třetím případě jde o návrh kompletního seznamu podrobných požadavků obsažených v jednotlivých nařízeních týkajících se zveřejňování a aplikace standardů. Zúčastněné strany mohou dokumenty připomínkovat do 2. února 2024.

S prvním dnem roku 2024 vešla v platnost Směrnice o minimální dani. Ta zavádí minimální sazbu daně 15 % pro nadnárodní korporace působící v EU. Směrnice se má postarat o efektivní zdanění v případě, kdy se mateřská společnost nachází mimo EU v zemi s nízkým zdaněním, jež neuplatňuje rovnocenná pravidla. Pravidla se budou vztahovat na nadnárodní skupiny podniků a velké domácí skupiny v EU s příjmy přes 750 milionů eur ročně. EU je tak jedním z prvních, kdo zavádí daňové reformy dohodnuté na úrovni OECD v reakci na digitalizaci a globalizaci.

Sedm z deseti respondentů se zabývá udržitelností a hledá řešení, jak zmírnit dopad na životní prostředí, vyplývá z aktuální vlny průzkumu Index očekávání firem, který provádí ČSOB. Mladé a začínající firmy kladou důraz hlavně na investice do inovací a růstu byznysu, zkušení podnikatelé, kteří na trhu působí přes deset let, se více zaměřují právě na udržitelnost. V případě mladých firem se udržitelností zabývá 63 procent dotázaných, u starších je to až 73 procent.

Členské státy EU se předběžně dohodly na podobě směrnice o zlepšení podmínek práce v rámci digitálních platforem. Těmi se rozumí především firmy jako Uber, Wolt, Bolt nebo Rohlík. Pracovníkům platforem, kteří pracují v režimu OSVČ, nová legislativa usnadní stát se klasickými zaměstnanci využívajícími souvisejících benefitů. Směrnice vyjmenovává pět kritérií, která určují, zda platforma odpovídá statusu zaměstnavatele, přičemž k naplnění postačí dvě z nich. Pravidla musejí v následných krocích evropské orgány schválit formálně.

Evropský parlament a Rada dosáhly předběžné dohody ohledně směrnice o náležité péči v oblasti udržitelnosti podniků (CSDDD), jejímž cílem je posílit ochranu životního prostředí a lidských práv v EU i globálně. Směrnice ukládá velkým společnostem povinnosti v oblastech týkajících se skutečných a potenciálních nepříznivých dopadů na lidská práva a životní prostředí, a to s ohledem na jejich vlastní činnost, činnost jejich dceřiných společností i činnost obchodních partnerů. Dohodu musejí obě evropské instituce ještě formálně potvrdit.

Evropský parlament a Rada se dohodly na nové regulaci týkající se stavebních produktů. Nová pravidla urychlí a upraví evropský systém standardizace tak, aby výrobci měli usnadněné uvádění svých produktů na trh. Veřejné orgány budou moci využívat udržitelnost jako jedno z kritérií pro zadávání veřejných zakázek na stavební práce. Nařízení dále poskytne širší možnosti opětovného využití stavebních produktů. Dalším z důsledků nové regulace bude rozsáhlejší digitalizace a větší udržitelnost odvětví díky digitálnímu produktovému pasu.

Vláda uvolní 3,5 miliardy korun na snížení regulované složky ceny elektřiny firmám připojeným na vysoké a velmi vysoké napětí. Takto energeticky náročným firmám se sníží platby za obnovitelné zdroje v průměru o dvě třetiny. Podle odhadů Energetického regulačního úřadu klesne měsíční platba firem za rezervovaný příkon z původních 365 tisíc korun za rezervovanou megawatthodinu na 115 tisíc korun. Podpora se dotkne skoro 25 tisíc odběrných míst; bude platit od ledna.

Vláda uvolní 3,5 miliardy korun na snížení regulované složky ceny elektřiny firmám připojeným na vysoké a velmi vysoké napětí. Takto energeticky náročným firmám se sníží platby za obnovitelné zdroje v průměru o dvě třetiny. Podle odhadů Energetického regulačního úřadu klesne měsíční platba firem za rezervovaný příkon z původních 365 tisíc korun za rezervovanou megawatthodinu na 115 tisíc korun. Podpora se dotkne skoro 25 tisíc odběrných míst; bude platit od ledna.