Archiv zpráv

Kapacity obnovitelných zdrojů energie v následujících letech výrazně narostou, vyplývá to ze zprávy Mezinárodní energetické agentury Renewables 2024. V Evropě se kapacita zdvojnásobí na více než 1 100 GW do roku 2030. Současný stav evropské energetiky vykazuje pozitivní růst podílu obnovitelných zdrojů, ale nadále se potýká s infrastrukturálními omezeními a zdlouhavým povolovacím procesem. Zpráva doporučuje zvýšit investice do infrastruktury a zjednodušit administrativní postupy pro urychlení přechodu na čistou energii.

Kanadská vláda zavede povinné klimatické zveřejňování informací pro velké, federálně registrované společnosti. Tato povinnost vstoupí v platnost v rámci úprav Zákona o korporacích Kanady, přičemž podrobnosti ohledně požadavků budou stanoveny regulačním procesem. Malé a střední podniky nebudou těmito požadavky vázány, vláda ale zvažuje opatření, jak je povzbudit k dobrovolnému zveřejňování klimatických informací.

Podle nové zprávy World Energy Outlook 2024, kterou každoročně vydává Mezinárodní energetická agentura (IEA), vstupuje svět do nové fáze energetických trhů, kterou charakterizují přebytky fosilních paliv a rostoucí investice do čistých technologií. Zpráva předpovídá, že do roku 2030 budou nízkoemisní zdroje energie tvořit více než polovinu globální výroby elektřiny. Zároveň se očekává pokles poptávky po ropě o 6 milionů barelů denně, přičemž elektrická vozidla budou tvořit 50 % všech prodaných aut. IEA zdůrazňuje potřebu zvýšených investic do obnovitelných zdrojů, zejména do solární energie a bateriových úložišť kvůli zajištění energetické bezpečnosti.

Evropská komise odeslala formální dopis a zahájila tak řízení proti 17 členským státům, včetně České republiky, za neúplnou transpozici směrnice o nefinančním reportingu (CSRD). Termín transpozice směrnice vypršel 6. července 2024. Podle směrnice, která měla plně platit od 1. ledna 2024, budou velké společnosti a kótované firmy (s výjimkou mikropodniků) povinny zveřejňovat informace o sociálních a environmentálních rizicích a o dopadech jejich činnosti na společnost a životní prostředí. Komise vyzývá dotčené státy k nápravě a odpovědi během dvou měsíců, jinak hrozí další právní kroky.

Vláda schválila novelu zákona o obalech, která zavádí povinné zálohování PET lahví a plechovek od nealkoholických nápojů a nápojů s obsahem alkoholu do 15 %. Náklady na zavedení i provoz systému ponesou výrobci a dovozci nápojů. Kupující zaplatí vratnou zálohu 4 koruny, kterou získá zpět při vrácení obalu. Povinnost se bude vztahovat na nápojové obaly o objemu 0,1 až 3 litry pro PET lahve a 0,1 až 1 litr pro plechovky, záloha by měla být pro všechny obaly stejná, její výši ale ještě potvrdí vyhláška. Systém by měl začít fungovat v roce 2026 s cílem recyklovat 90 % těchto obalů do roku 2029.

Podle 72 % dotázaných spotřebitelů by společenská odpovědnost měla být mezi základními hodnotami firmy a 67 % je přesvědčeno, že firmy o udržitelnosti více mluví, než dělají. Víte, jak si z pohledu udržitelnosti stojí vaše firma? Jak je vnímána ve srovnání s konkurencí a jaké to má dopady na reputaci? Studie Ipsos ESG & Reputation Research od roku 2010 mapuje očekávání a postoje Čechů v oblasti ESG a sleduje, jak si vedou velké firmy. Letos se detailně zaměří na pilíř S (vztahy se zaměstnanci, DEI, work-life balance, kyberbezpečnost, AI a další), odlišný pohled generací nebo třeba roli udržitelnosti v nákupním chování. Zapojte se do studie a zjistěte, jak si vede vaše firma.

Nová pravidla pro neprodukční plochy ministerstva zemědělství a životního prostředí výrazně podpoří krajinné prvky na zemědělské půdě. Z různých opatření si zemědělci budou moci namodelovat hospodaření tak, aby splnili podmínku vyčlenění části ploch jako neprodukčních. Důležité je, že bude možné započítat i stávající či nově budované krajinné prvky; tedy meze, terasy, travnaté údolnice, skupiny dřevin, stromořadí, solitérní dřeviny, příkopy, mokřady a skalky. MŽP se chystá budování nových krajinných prvků včetně následné péče podpořit ze svých dotačních titulů, ve kterých je připraveno 500 milionů korun.

Již nadcházející jaro se otevře v pražských Riegrových sadech Energy Park. Půjde o unikátní hub udržitelných inovací, který má ambice do budoucna přilákat více než 350 000 návštěvníků ročně. Jinými slovy půjde o dynamické testovací místo pro značky z celé Evropy, které tam začnou v reálném čase interaktivně předvádět a zdokonalovat své udržitelné produkty a služby. Strategickým partnerem Energy Parku je dánská poradenská firma v oblasti udržitelnosti Sustainia. Energy Park již nyní zve ke spolupráci moderní české společnosti, projekty i vizionáře, kteří chtějí zveřejnit svá řešení.

Dochází ke klimatické konvergenci, vypichuje jeden z globálních trendů studie agentury Ipsos na mezinárodní úrovni s názvem Ipsos Global Trends 2024, která čerpá z více než 50 tisíců rozhovorů napříč 50 trhy. Celosvětové investice do opatření vůči změně klimatu a jejího zmírňování rostou s tím, jak se dopady klimatické změny stávají stále zřetelnějšími. Doporučením agentury pro podniky tak je, že je třeba se v souladu se společenskými trendy zaměřit na demonstrování závazku v této oblasti na tržní úrovni i úrovni organizace, a zároveň na to, aby lidé měli pocit, že také přispívají.

Jubilejní 50. ročník Mezinárodního filmového festivalu EKOFILM vyhlásil vítěze. Cenu Grand Prix si odnesl francouzský dokument Low-Tech režiséra Adriena Bellaye, který přináší inspirativní pohled na soběstačnost a udržitelný životní styl. V kategorii Krásy přírody zvítězil australský snímek Po dešti, zatímco kategorie Vize přírody patřila německému dokumentu Špinavé obchody. Cena prezidenta festivalu putovala do Španělska za film Obětované území a v kategorii Ve zkratce uspěl kanadský dokument Nittaituq. Festival letos přilákal silnou konkurenci a ukázal, jak zásadní je osobní vztah člověka k přírodě. EKOFILM je zároveň nejstarším mezinárodním filmovým festivalem s tematikou životního prostředí v Evropě.

Velká Británie se stala prvním státem ze skupiny G7, který se plně zbavil závislosti na energii z uhlí. Uzavřela poslední uhelnou elektrárnu. Plán uzavření uhelných elektráren v příštím desetiletí oznámila Británie v roce 2015 v rámci širších opatření k dosažení klimatických cílů. V té době pocházelo téměř 30 % elektřiny v zemi z uhlí, loni tento podíl klesl na něco málo přes 1 %.

Evropská komise spustila veřejnou konzultaci k navrhovaným štítkům pro leteckou dopravu (FEL), které by cestujícím poskytovaly informace o uhlíkové stopě jejich letu. Podle iniciativy by cestující měli být schopni vidět takové standardizované informace při rezervování cest online. FEL mají zahrnovat faktory jako typ letadla, průměrný počet cestujících, objem nákladu na palubě nebo použité letecké palivo. Zpětnou vazbu mohou poskytnout obyvatelé EU. Iniciativa FEL je součástí evropských regulací ReFuelEU Aviation.